Čerstvá devadesátnice, mecenáška umění Meda Mládková je přírodní úkaz. Tolik vitality a buldočí umíněnosti jí mohou závidět i lidé o půlstoletí mladší, což napsáno vypadá naprosto šíleně. Teď si Meda vzala do hlavy, že na Kampě vytvoří sochařský park. Jak ji známe, je schopná tam sochy odtahat sama a osadit je, i kdyby měla duši vypustit. A taky že už začala. Je zvláštní, že tento záměr naráží. Pořád se kolem něj přešlapuje, místní městská část opatrnicky lavíruje, váhá, vymýšlí, ale vůbec není jasné, kdo a proč má vůči parku výhrady, co vadí. Možná je Meda málo diplomatická, nebere si servítky a co si myslí, také řekne. Žádné hry nehraje, protislužby neslibuje, což se v prostředí komunální politiky moc nenosí, tam se víc poklonkuje a sledují neprůhledné parciální zájmy.
A přitom Pražané, nebo chcete-li Středočeši, už o jeden sochařský park přišli v parku Zbraslavského zámku. Škoda i tam umístěné sochařské sbírky, po roce 1989 se z ní vyhodila díla nakomandovaná bolševiky a doplnila se do současnosti. Dostali se sem i umělci mladší, jako poslední byla zastoupena generace Michala Gabriela. Originální sochařský park Národní galerie zlikvidovala, tuším, že ještě před Milanem Knížákem. Sochařská díla se začlenila do sbírky moderního umění ve Veletržním paláci. To, co bylo jedinečné, se rozpustilo v banální prezentaci. A když už jsme u Zbraslavského zámku, tento víkend nabízí poslední možnost zhlédnout v něm asijskou sbírku NG. Ta totiž zámek, který byl v restituci vrácen Bartoňům z Dobenína, opouští. Nová expozice v paláci Kinských se otevře na jaře 2010.
Vysvětlení, proč Národní galerie ze Zbraslavi odchází, je také všelijaké. Milan Knížák říká, že chce, aby všechny sbírky NG byly v budovách, které jí také patří. Bartoňové z Dobenína ale po roce 1989 pronajali vrácenou budovu galerii za velmi výhodných podmínek, a to údajně až do roku 2014. Restituenti rozhodně chtěli zachovat kulturně-historickou kontinuitu místa, vždyť Národní galerie tu sídlila od roku 1939. Kdo se s kým nedohodl, zůstává zamlžené, co skutečně je za „státoprávním prohlášením“ Milana Knížáka, který uvádí, že jde o plánovaný krok, a považuje udržování chodu expozice vzdálené od centra za neekonomické, se také veřejnost nedozví. Knížák také tvrdí, že chce budovat pevné jádro expozic, které od sebe nebudou razantně vzdáleny. A na základě této „smysluplné koncepce“ se tedy NG vzdá evidentní návštěvnické atrakce, žádané výletnické lokality v dosahu městské hromadné dopravy. Nad tím tedy zůstává rozum stát. V každém případě ale lze tento víkend na Zbraslav zajít zadarmo. Ale naposledy.
Dnes přijíždí papež Benedikt XVI. I na cirkuse, který jeho návštěvu doprovází, možno dokumentovat, jak se naše společnost stále vyvíjí. K lepšímu, pochopitelně. Když do Česka zavítal Jan Pavel II., bavil nás vůz, kterým měl projíždět mezi davy. Už jen ten název papamobil, kdo to kdy slyšel. A pak když Wojtyla v papamobilu projížděl a kynul, to byla nádhera, to bylo divadlo, které si nešlo nechat ujít. A za papeže Benedikta? Kdepak papamobil, to je obnošená vesta, ale takový papazáchod, to je sousto pro čtenáře! Bulvár vše vyzkoušel a zkušenosti předal. „Vnitřek každého ze dvou sociálních zařízení je obložený do oranžova laděnými deskami, které působí jako mramor. Splachování pisoárů je na fotobuňku, nad mísami se splachuje tlačítky.“ Otázka je, zda podrobný popis přivede zarputilé Čechy k víře, nebo co si jako mám z této závažné a detailní informace odnést. Stejně je to ale zvláštní, my Češi si tak zakládáme na svém ateismu, husitských tradicích a na tom, jak jsme papežence vždycky mydlili. Proč se tedy na návštěvu papeže chystají statisíce Čechů a Moravanů? Není ono to s tou vírou u nás přece jenom jinak, nejsme my jenom obyčejní cynici, kteří se vznešeně staví ateisty? Ledaže by to očekávané publikum byli jenom bratři Poláci.
O autorovi| Jana Machalická, redaktorka LN
