Po jeho smrti se badatelská činnost ve sledované oblasti prohloubila a dospěla k novým východiskům. Pozornost se postupně soustředila na interpretace artušovských románů (v českém překladu publikace se užívá pojmu romance). Zdůrazňuje se, že tvůrci sami přístup k látce popisovali jako „bele conjointure“ (Chrétien de Troyes, kolem roku 1170), tedy krásnou výslednici, rozumí se prvků jak novozákonních, tak velšských a irských. Sílil také zájem o tehdejší dobové prostředí, o čtenáře, o mecenáše a zadavatele tvůrčích úkolů, leckdy v souladu s jejich mocenskopolitickými záměry.
Z tohoto hlediska se mladším vědcům zdály Loomisovy „interpretace slabé“, částečně neprávem. Například jeho charakteristiky dvou chefs-d’oeuvre rytířské epiky, Wolframova Parzivala a (s výhradou) Queste del Saint Graal, můžeme stále pokládat za mistrné. Trvají také nesporné výsledky autorových analytických prací v oblasti keltských písemných památek, které mj. dokládají velkou členitost evropské kultury a jejích základů. Zvláštní kapitola obsahuje podrobnosti o podvrzích a falzech počínaje ostatky Artuše a Guenevery, údajně objevenými v Glastonbury roku 1191.
Grál. Od keltského mýtu ke křesťanskému symbolu Roger Sherman Loomis Přeložila Alena Chejnová. Vydalo nakladatelství H&H, Praha 2006. 240 stran.
