1 Řízení azylu a migrace
Jde o nejdůležitější část celého migračního paktu obsahující princip tzv. povinné solidarity. Ten dává členským státům, které nejsou přímo vystaveny migračnímu tlaku (v současnosti tedy zemím mimo jižní křídlo EU), možnost, aby si zvolily, jakým způsobem pomohou státům, na jejichž území míří největší část běženců. Bude to možné buď převzetím části migrantů (podle poměrného klíče zohledňují populaci a ekonomický výkon země), případě finanční či materiální pomocí.
Součástí tohoto nařízení je i výjimka prosazená Českem (avšak týkající se všech členských zemí), podle níž budou z tohoto solidárního mechanismu dočasně vyjmuty ty členské státy, které již hostí významný počet uprchlíků (například z Ukrajiny). Evropská komise bude každý rok situaci v EU aktualizovat podle míry migračního tlaku, který bude zohledňovat například počet udělených dočasných ochran pro uprchlíky.
