reakce

doufám ještě, že pí Grundová najde v sobě trochu odvahy reagovat

nebohé ženy

Vážená paní novinářko a vy ostatní ženy, co bohužel nemůžete přerušit svoji práci, neboť máte strach, že již nedostanete šanci. Sama jsme byla se dvěmi dětmi doma celkem 4 roky a chtěla jsem být ještě do září, jenže již v září 2007 se začali ozývat zaměstnavatelé s nabídkami. Samozřejmě jako specialistka controllingu či finanční analytička, což je můj obor se z domova jentak dělat nedá, což všichni chápou. Tak jsme si odpočinula od duševní práce a opět jsme naskočila plna elánu do koloběhu. Problém matek na půl, je pocit strachu, že již nikdy nedoustanou šanci. Teď si připadám vešlice schopná. Navíc nemusím obtěžovat svými dětmi rodinu a příbuzní je mají i nadále velice rádi. Tak hlavu vzhůru, klidně zůstaňte Vy nebo Váš manžel doma, ono práce neuteče a naopak se budete divit co jí je.

Připadám si hloupě,

když jsem už 5. rok na mateřské, mám 2 děti (4,5 a 2 roky) a v novinách čtu každou chvíli články oslavující pracující matky, které dokáží skloubit péči o rodinu s prací na poloviční, či dokonce plný úvazek. Tyto super ženy se vychvalují, jak jsou šťastné a spokojené a jak se vlastně svým dětem věnují o to intenzivněji oč méně času s nimi tráví. Napadá mě, že je možná štěstí, že děti těchto super žen jsou tak malé, že jich nemůže nikdo zeptat, zda také ony jsou tak šťastné a spokojené, a s maminkou si hrají tak intenzivně, jako ona s nimi, když na ně zrovna má čas. Zda jim třeba maminka nechybí, když je jim smutno...

Taky mě napadá, že by možná bylo užitečnějsí psát o tom, co trápí ty maminky na mateřské, které nemají armádu příbuzných, která je jim neustále a pravidelně k dispozici, které zápasí s nedostatkem míst v mateřských školách, které nebydlí ve velkých městech, ale třeba v malých obcích, kde je velký problém, někdy opravdu téměř neřešitelný, najít někoho na občasné nebo trvalé hlídání. Možná o tom by se také mohlo psát....

Možná pak by se maminky, které se starají o své děti na mateřské necítily tak hloupě....

Co dodat..

snad jen to, že školky jsou otevřené od tří let právě proto, že se dobře ví, že děti se zajímají o kamarády až v tomto věku, dříve si nehrají spolu, ale "vedle sebe" (tzv. paralelní hra) a nejvíce je zajímá bezpečí těsného kontaktu s maminkou (v nouzi s jinou stabilní osobou - tedy lépe  babička či chůva, než jakýkoli pečovatelský "grupáč"). Navíc u malých dětí je imunita nevyzrálá a to poslední, co jí svědčí, je společné plazení dětí po podlaze v podnikové herně.

taková kráva, jako jste vy paní redaktorko

se hned tak nevidí...

Re: taková kráva, jako jste vy paní redaktorko

jsem ráda, že nejsem sama koho paní redaktorka potěšila názorem, že my všechny až na nějakou personalistku , zaměstnankyni marketingu a redaktorku, jsme vymaštěné. Je to ale naopak, ony jsou tak neschopné, že nemohou ani chvíli vypustit, neb by o ně nikdo neměl zájem.

paní redaktorko,

opravdu co slovo, to perla!  Vaše slova "Od roku a půl ostatně většina dětí intenzivně vyhledává společnost vrstevníků" je neuvěřitelná. Jestli to takto půjde dál, tak by ženy mohly pouze porodit nové daňové poplatníky a následně je co nejdříve šoupnout do jeslí, chůvám atd. Ať se postarají sami o sebe, v duchu filozofie ODS. Je mi z vašeho článku-blábolu upřímně zle!

Re: paní redaktorko,

Nevím, proč do toho taháte ODS, ale to, že dítě od roku a půl vyhledává intenzivně své vrstevníky může napsat leda tak někdo, kdo nikdy žádné dítě neměl.