NKÚ prověřoval využití peněz na IT v letech 2010 až 2014, kdy Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vedli postupně Vladimír Tošovský (za ČSSD), Martin Kocourek a Martin Kuba (oba ODS), Jiří Cienciala (nestraník) a Jan Mládek (ČSSD). Ministerstvo podle kontrolorů například zaplatilo sedm milionů korun za dva informační systémy, které nikdo nevyužívá.
Systém, o který nebyl zájem
Jedním z nich je systém NECHELA pro obchod s nespotřebovanými chemikáliemi. „Od jeho vzniku v roce 2010 se v něm zobchodovaly chemikálie jen za 13 tisíc korun, přičemž samotný systém vyšel na 5,3 milionu korun. Od roku 2012 se s pomocí tohoto systému neuzavřel žádný obchod,“ sdělila mluvčí NKÚ Olga Málková.
Zdravotnictví zaplatilo 3,2 milionu za IT systém. Ten ani nevznikl |
MPO přitom podle ní ještě před vytvořením NECHELA vědělo, že o systém není zájem kvůli přísným pravidlům a chybějícím předpisům. Bez schválení potřebných zákonů byl v roce 2010 spuštěn také systém NEO za 1,9 milionu, který měl umožnit obchodování na burze s vedlejšími produkty a výrobky z odpadů, a tak přispět k efektivnějšímu nakládání s odpady.
Různé firmy, různé ceny
Kontroly rovněž ukázaly, že ministerstvo si nechávalo tendry na IT zpracovávat různými firmami za podstatně rozdílné ceny. „Administraci některých veřejných zakázek si zajišťovaly u externích firem jednotlivé odbory ministerstva, aniž o tom resort jakkoli centrálně rozhodoval. Ceny za stejné služby se tak v některých případech lišily i více než dvojnásobně,“ oznámila Málková. Za organizaci jednoho tendru MPO zaplatilo třeba 35 tisíc korun, a jiné firmě za obdobnou službu pak 90 tisíc korun.
„Ministerstvo navíc využívalo tyto služby i v případě nejjednodušších zakázek, například zakázek zadaných přes e-tržiště. Podle NKÚ měli alespoň jednodušší zadávací řízení administrovat zaměstnanci ministerstva, kteří mají tuto činnost v pracovní náplni,“ doplnila mluvčí NKÚ.
