Podívejte se i na naše další živé přenosy
Sledovat na iDNES.tvJurečka loni na podzim informoval, že hranice pro odchod do důchodu se má v Česku řídit dobou dožití. Stanoví se každý rok lidem, kterým bude 50 let, nejvýš má ročně růst o dva měsíce. Později než v 65 letech by mohli začít do penze odcházet zřejmě jako první lidé, kteří se narodili po roce 1972.
„Stojíme před zásadním rozhodnutím, které se tady 30 let odkládalo, a je třeba opravdu jednat rychle, abychom zajistili kvalitní život i dalším generacím,“ uvedl tehdy Jurečka.
O změně se mluví od 90. let
Součástí reformních změn je i stanovení minimální penze ve výši 20 procent průměrné mzdy. Za dobu péče o děti a blízké by se do penze měl započítat fiktivní příjem ve výši průměrné mzdy.
Opatření postupně nahradí takzvané výchovné 500 korun, které by zůstalo jen na třetí a další dítě. Současně se má postupně snížit výpočet nových důchodů. To se má týkat lidí, kteří se narodili po roce 1968.
Reforma má podle Jurečky zajistit, aby důchody byly i v budoucnu důstojné a udržitelné. Pokud by pokračoval současný systém, hrozí jeho kolaps. Výdaje na důchody totiž prudce rostou.
I podle ekonomů a expertů je beze změn systém neudržitelný. O zásadní reformě důchodů se v Česku zatím bez větších výsledků mluví od 90. let minulého století.
16. listopadu 2023 |
