Zemědělci protestují napříč Evropou, na neutěšenou situaci chtěli upozornit i zemědělci z Frýdecko-Místecka nebo Novojičínska, kteří projeli v koloně Moravskoslezským krajem. S těmi je ministr Výborný v kontaktu.
„Snažíme se o problémech hovořit,“ řekl Výborný v České televizi. „Česká vláda nikdy neuvažovala o tom, že by zrušila zelenou naftu,“ uvedl. Nevidí proto důvod, aby čeští zemědělci vyšli do ulic.
Prezident Agrární komory Jan Doležal s ním nesouhlasí. Podle něj se čeští zemědělci pravděpodobně v březnu zapojí do celoevropských protestů. Zda se uskuteční i na národní úrovni, záleží na tom, zda vláda vyjde vstříc požadavkům farmářů, dodal.
„Je tu celá řada věcí, které lze ovlivnit na národní úrovni. Dáme ministrovi ještě prostor na to, aby se našla koaliční shoda,“ řekl Doležal. Čeští zemědělci se podle něj potýkají s vysokými náklady a složitou byrokracií.
Vadí jim například přísné kontroly na hranicích nebo zvýšení daně z nemovitých věcí, které přinesl konsolidační balíček. „Čeští zemědělci mají spoustu důvodů, proč protestovat,“ doplnil.
Podle viceprezidenta Hospodářské komory Tomáše Prouzy protesty zemědělců oprávněné nejsou. S problémy se v Česku podle něj potýkají zejména menší zemědělci a rodinné farmy. Spíše než nedostatečná dotační podpora za to může zbytečná byrokracie.
„Místo změny dotačních systémů je potřeba se bavit o změnách byrokracie a podívat se na to, kam půjde české zemědělství za 15 let. Chybí mi debata o tom, co za tu dobu půjde v Česku pěstovat,“ řekl.
Výborný požádal svého francouzského kolegu o ochranu českých autodopravců, kteří podle něj čelili útokům ze strany francouzských zemědělců při jejich demonstracích, informoval dříve na síti X, kde následně i poděkoval za rychlou reakci francouzské strany.
Tamní úřady podle něj dostaly příkaz okamžitě zakročit. V neděli v České televizi řekl, že se uskutečnily útoky i proti polským nebo belgickým dovozcům. „V uplynulých dnech došlo opakovaně k napadání řidičů kamionů, kteří dovážejí zemědělské komodity,“ uvedl Výborný.
Ceny potravin jsou stabilizované
Ceny potravin se podle Výborného se začátkem roku nezvedly, jak avizoval například Prouza, a jsou stabilizované, řekl. „Budu velmi ostražitý, jak se ceny potravin budou vyvíjet, důvod pro zdražování nevidím,“ dodal. S obchodníky se chce dál pravidelně setkávat, další schůzka by se mohla uskutečnit v letošním prvním čtvrtletí. Ceny potravin podle něj závisí především na stabilizaci konkurence mezi obchodníky i potravináři.
Před koncem roku Prouza opakovaně uváděl, že potraviny od ledna zdraží. Řetězcům podle něj dodavatelé oznamovali navýšení cen o pět až deset procent. Riziko zdražování se ale podařilo zažehnat, a to zejména díky dojednané podpoře firem s cenami energií, řekl.
„Skutečně se nižší DPH promítá do konečné ceny,“ uvedl Prouza. Uvádění cen s přesností na haléře podle něj není marketingový trik, ale odvíjí se od poklesu DPH o tři procentní body.
„Pokud to chcete promítnout, tak se musí vrátit haléře,“ řekl. Upozornil, že se při sčítání na pokladně nezaokrouhluje každá položka zvlášť, ale až celková částka. Zároveň uvedl, že pokud bude stát tlačit na konkurenci mezi dodavateli a sníží překážky v dovozu, ceny dále klesnou.
Minulý týden bylo proti loňskému prosinci levnějších 11 ze 13 potravin, které ve svých předběžných měsíčních průzkumech sleduje Český statistický úřad (ČSÚ). Nejvíce, přibližně o 4,77 procenta na 208,02 koruny, klesla cena za kilogram másla. O 4,76 procenta méně, 46,58 koruny, stálo deset vajec.
Ve srovnání s prosincem naopak zdražil kilogram brambor, a to o 12,56 procenta na 27,70 koruny. Vyšší cenu měl dále kilogram pšeničné hladké mouky. Ve třetím lednovém týdnu stál 20 korun a 40 haléřů, v prosinci vyšel na 19,56 koruny. Potraviny byly se začátkem letošního roku přeřazeny do nižší sazby DPH 12 procent. Naopak do základní sazby DPH 21 procent se přesunula většina nápojů.
