Prezident Petr Pavel v neděli na Nově podpořil možnost zavedení administrativních odvodů do armády, aby stát získal přehled o tom, s kým může počítat pro obranu státu.
„Prezident republiky zmínil v souvislosti s odvody administrativní úkon. Na tom pracujeme. Minulý rok jsme již provedli změnu příslušného zákona, která umožňuje získávání informací o občanech z registrů státu. A nyní již vzniká informační systém pro řízení obrany, který propojí různé registry a systémy tak, aby armáda měla i v době míru data o občanech a byla připravena na krize. Řídíme se tím, že po úřadech mají obíhat data a ne lidé,“ uvedla Černochová.
„Odvody jako takové je možné provádět až po vyhlášení nejvyšších krizových stavů a neobejdou se bez lékařské prohlídky a následného výcviku. Proto byl zaveden i institut dobrovolného předurčení, kdy občan dá souhlas s tím, že může být odveden po rozhodnutí vlády již v době míru. Armádě zároveň předá data o sobě a svém zdravotním stavu,“ připomněla Černochová loni schválené „dobrovolné předurčení“.
Do té doby bylo pouze možné, aby se lidé stali vojáky z povolání, vstoupili do aktivní zálohy nebo se dobrovolně zúčastnili vojenského cvičení.
„Obrana státu není jen záležitostí profesionální armády. Účast na ní může být různá, ve formě civilní služby i základního výcviku, aby každý člověk, který je toho schopen a má k tomu předpoklady, získal základní dovednosti,“ řekl v neděli v televizi Nova prezident Pavel.
Reagoval tak na potřebu posílení počtu příslušníků aktivních armádních záloh, který by podle prezidenta měl být vyšší než 30 tisíc příslušníků profesionální armády. „Je to na věcnou diskusi, jakými způsoby lze připravit více lidí k možné účasti na obraně státu,“ uvedl prezident.
„Interně vedeme debatu, jak lidi dále motivovat k dobrovolnému a aktivnímu zapojení do přípravy na obranu státu ještě v době míru tak, aby armáda měla vyšší počet záloh,“ uvedla v pondělí ministryně obrany Černochová.
ANO proti, ostatní strany jsou pro
Proti zavedení administrativních odvodů se v pondělí postavil místopředseda výboru pro obranu za ANO Pavel Růžička. „Pokud by ČR nebyla v NATO tak zavedení vojenské služby a nějakých odvodů by bylo asi potřeba. V současné situaci ale rozhodně ne,“ řekl Růžička. Není podle něj nutné strašit občany.
„Armáda má předem vědět, s čím může počítat. Během krize je už pak pozdě,“ uvedl,“ uvedl šéf zahraničního výboru za TOP 09 Marek Ženíšek.
Podle Petra Lišky z hnutí STAN je nezbytné zajištění přehledu mobilizovatelných osob v případě ohrožení státu. „Dnes má stát, potažmo armáda jen mlhavou představu o možnostech a současný systém není příliš pružný a schopný reagovat na případné eskalace hrozeb, které by se mohli naši země potenciálně týkat,“ podotkl Liška.
„Prezident Pavel začíná říkat to, co tvrdím celou dobu, že zrušení základní vojenské služby v roce 2004 bylo chybou. Vláda se momentálně vyhýbá termínu znovu zavedení základní vojenské služby z obavy o další pokles svých volebních preferencí,“ řekl poslanec opozičního hnutí SPD Radovan Vích.
Připomněl, že od roku 2004 nebylo k vojenské službě odvedeno 1,6 milionů osob podléhajících branné povinnosti a z jeho pohledu nejsou na nápravu lidské zdroje, kapacity ubytovací, školící a také potřebný materiál ani výzbroj. „Co se týká pouze administrativních odvodů, jak tvrdí prezident republiky, tak to je pouze fikce. Odvody musí probíhat fyzicky, formou lékařských prohlídek a psychotestů, na které nejsou kapacity ani v armádě a ani v civilním sektoru,“ doplnil Vích.
Loni v září bylo v armádě 27 982 profesionálních vojáků, ale pouze zhruba 4 300 vojáků aktivní zálohy.
