* LN S Waldemarem Matuškou jste prý byli dlouholetí přátelé.
Ano, Walda byl mým dlouholetým kamarádem. Potkali jsme se na Floridě, v době, kdy on emigroval. Bydleli jsme asi čtyři hodiny od sebe a velice často jsme se navštěvovali.
* LN Vy jste se nějak podílel i na jeho převozu zpět do Prahy?
To ne, to zajišťovala ambasáda. Ale od samého začátku jsem byl ve spojení s Olinkou Matuškovou. Ta mě pak požádala o pomoc a já jsem se pokusil. Díky primátorovi Bémovi a řediteli Pražských hřbitovů a Pražské pohřební službě jsme našli toto místo na Vyšehradě.
* LN Prý to je vedle Vlasty Buriana, kterého Waldemar Matuška obdivoval, a dokonce rád a úspěšně imitoval?
Ano, je to fatalistická záležitost. Je to čirá náhoda, že bude zrovna vedle člověka, kterého tak miloval. Na druhé straně navíc bude vedle pana profesora Wichterleho.
* LN Bylo to hodně těžké najít právě tohle místo?
Myslím, že mu náleží. A že právě takoví lidé, jako byl Walda, si zaslouží tam být pohřbeni. Takže pro mě je zcela logické a adekvátní, že se podařilo ho nalézt právě tam.