Neděle 16. června 2024, svátek má Zbyněk
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Modří lidé nesou zelené papírky

Česko

Jen o málo víc než měsíc bylo potřeba, aby se film Avatar režiséra Jamese Camerona dostal na první místo historického žebříčku tržeb v kinech.

LOS ANGELES / PRAHA Jsem král světa, zvolal režisér James Cameron, když v roce 1998 přebíral Oscara za nejlepší film - Titanic. Kdo zlatou sošku získá letos, je sice ještě ve hvězdách, nicméně už teď se Cameron může se svou typickou skromností označit za krále vesmíru. Jeho meziplanetární, třídimenzionální sága Avatar překonala rekord předcházejícího tvůrcova snímku. Globální tržby filmu Avatar o víkendu dosáhly 1,8437 miliardy dolarů (asi 34 miliardy korun), Proti tomu Titanic v kinech vydělal 1, 843 miliardy dolarů.

Oba snímky Cameron připravoval několik let, práce na Avatarovi podle Camerona začaly v roce 1999. Samo natáčení Titanicu zabralo tři roky, náklady na snímek překročily tehdy nemyslitelných 200 milionů dolarů, produkce byla kvůli mnoha problémům považovaná za svým způsobem prokletou. Ani cesta Avatara na plátno nebyla úplně jednoduchá. Autor v té souvislosti připomíná, že některé technologie, s nimiž se v přípravě počítalo, musely teprve být vynalezeny. Filmaři se tak podle Camerona ocitli několikrát ve slepé uličce. Reakce na dlouhou upoutávku, která byla loni zveřejněna, zdaleka nebyla jednoznačná.

Rychlost, s níž se Avatar dostal do čela historických žebříčků, zvýrazňuje změnu, kterou globální filmová distribuce v posledních letech prošla. Cameronův film byl uveden na celém světě v rozpětí několika dnů - zahraniční tržby také představují téměř sedmdesát procent z celkového výdělku. Významný podíl na nich mají prodeje vstupenek v Rusku (96 milionů dolarů) a v Číně (103 milionů dolarů), které před dvanácti lety nebyly považovány za z komerčního hlediska důležitá teritoria - čínské úřady dodnes striktně limitují počet zahraničních filmů, které jsou připuštěny do tamních kin.

Jistou roli sehrála i inflace. Pokud by byla započítána, byl by komerčně nejúspěšnějším snímkem všech dob ještě pořád Jih Proti Severu z roku 1939 a tržby Titanicu by se zvýšily na dvě a půl miliardy dolarů. Ve prospěch Avatara hraje svou roli také skutečnost, že většina diváků (80 procent v USA, 65 procent v zahraničí) ho chce vidět v 3D projekci, která je proti běžnému promítání poněkud dražší. Ještě více si za vstupenku účtují kina IMAX, kde se Cameronův film rovněž úspěšně uvádí.

Avatar se lidem prostě líbí Nepochybně rozhodujícím faktorem v úspěchu Avatara je, že se prostě a jednoduše líbí lidem. Mohutnou mediální kampaň, jež jeho uvedení provázela, také doplňuje pozitivní „šeptanda“ - nadšené ohlasy na debatních serverech, doporučení známých. Publikum se zároveň podařilo přesvědčit, že Cameronův film je dobré vidět v kině, že pirátsky stažená kopie nemůže poskytnout divácký zážitek, jaký by se byť jen blížil zhlédnutí 3D projekce. Kvůli z technologického hlediska skutečně unikátnímu provedení na něj mnoha divákům nestačí jít jen jednou. Navíc, snímek lze kvalifikovat jako rodinný, děti s sebou pak přivedou rodiče.

Avatar se také během krátké doby po premiéře stal předmětem někdy docela intenzivních diskusí i mimo kulturní stránky významných médií. Prominentní komentátoři analyzují „filozofii snímku“, případně naopak dokazují její trivialitu nebo rovnou nepřítomnost. Nacházejí v něm esenci ducha doby. Hojně se diskutovalo také o ekologickém a snad i duchovním poselství snímku, jehož kladní hrdinové - domorodci z planety Pandora, žijí ve světě bez technologií a ve velmi osobním sepětí se světem, jenž je zároveň i jejich božstvem. V tom je možné najít velmi průhledný odkaz k environmentálně náboženské teorii Gaia. Jiní vykladači zase Avatara interpretují jako oslavu úniku do virtuální reality.

V každém případě se z Cameronova filmu stal úkaz, pro jehož zhlédnutí si najdou důvod lidé od dětí přes počítačové nadšence po skeptické diváky, kteří prostě mohou mít potřebu taky se nějak zapojit do debaty, která probíhá všude kolem nich.

***

Žebříček filmových „trháků“

tržby / odhadované náklady v milionech dolarů

1. Avatar (2009) 1843,7 / 237

2. Titanic (1997) 1843,2 / 273

3. Pán prstenů: Návrat krále (2003) 1119 / 94

4. Piráti z Karibiku

- Truhla mrtvého muže (2006) 1066 / 223

5. Temný rytíř (2008) 1002 / 185

6. Harry Potter a Kámen mudrců (2001) 975 / 125

7. Piráti z Karibiku

- Na konci světa (2007) 961 / 317

8. Harry Potter a Fénixův řád (2007) 938 / 150

9. Harry Potter a Princ dvojí krve (2009) 934 / 250

10. Pán prstenů: Dvě věže (2002) 925 / 94

Autor: