„Potřebujeme posílit spolupráci mezi firmami a univerzitami. Je to výhodné pro všechny aktéry. Univerzitám přinese zlepšení financí pro doktorandy. V případě, že studenti do daných firem pak půjdou, budou mít znalosti, jak to ve firmách funguje a jak pracují. Pro firmy to znamená, že získají kvalifikovanou pracovní sílu,“ těší ministryni pro vědu, výzkum a inovace Helenu Langšádlovou.
Náměstek ministra školství Jaroslav Miller uvedl, že pro první kulatý stůl vybrali asi dvě desítky firem. „Vybrali jsme pro pondělní jednání ty firmy, které nejhlasitěji volají po zavedení průmyslových doktorátů. Je jich asi patnáct až dvacet. Chceme prokopnout dveře,“ řekl náměstek. Za půl roku by chtěl pozvat další aktéry.
U prvního kulatého stolu ministerstvo zasedne například s farmaceutickou firmou Zentiva a společností Bosch, která dodává elektrické nářadí, domácí spotřebiče či zařízení pro automobilový průmysl.
Náměstek ministryně Langšádlové Štěpán Jurajda avizuje, že pro začátek je potřeba snížit nejistoty firem a univerzit, zda je tato spolupráce možná a za jakých podmínek.
Mnoho znalostí studenti nevyužijí
Absolventi získávají mnoho znalostí, ale většinu z nich přitom ve své praxi nikdy nevyužijí. To má změnit novinka z pera rezortu školství, které se spojilo s českými firmami a ve spolupráci s nimi v pondělí představí takzvané průmyslové doktoráty.
Jejich obdoba funguje v zahraničí, u nás si od ní zaměstnavatelé i samotné ministerstvo slibují zlepšení podmínek pro vysokoškoláky. „Cílem je, aby neutíkali od studia, protože je moc teoretické a poznatky nevyužijí v praxi,“ vysvětluje ředitelka Odboru vnějších vztahů a komunikace rezortu Lubomíra Černá.
Firmy se podle ní budou podílet na podobě studia tak, aby se vysokoškoláci učili potřebné věci, které v daných podnicích následně využijí. „Když firmě budou chybět konstruktéři, bude žádat, aby se učili věci, které využijí v dané společnosti,“ doplňuje Černá. Studium by podle ní mělo být navíc sponzorované.
