PRAHA U příležitosti státní návštěvy generální guvernérky Kanady Michaelle Jeanové a jejího manžela, filmaře a filozofa Jeana Daniela Lafonda v ČR se v pražském Centru současného umění DOX odehrála panelová diskuse o vztahu dokumentárního filmu a politiky.
Vedle kanadského páru na panelu moderovaném filmovým kritikem, historikem, kurátorem a někdejším děkanem FAMU Michalem Bregantem vystoupili renomovaní kanadští a čeští odborníci: producent Phillipe Baylaucq, výkonný ředitel Kanadského filmového institutu Tom McSorley, předseda kanadské Národní filmové rady Tom Perlmutter, programová ředitelka festivalu dokumentů o lidských právech Jeden svět Helena Zajícová a dokumentarista Vít Janeček, jehož film Ivetka a hora právě běží v českých kinech.
„Bez umění není harmonie mezi lidmi možná,“ řekla v úvodním příspěvku guvernérka. Lafond nahlédl umění a dokumentární film z pozic politických a filozofických a označil dokumenty za důležité měřítko svobody.
Janeček vyzdvihl práci Institutu dokumentárního filmu, Českého filmového centra a dalších institucí, jež v Česku dokumentární scénu systematicky podporují. „Kanadští hosté by čekali, že je zřizuje stát, ale u nás musejí vznikat zespodu,“ zdůraznil.
Perlmutter na dokumentech vyzdvihl „věšteckou“ kvalitu, plynoucí z jejich schopnosti „vidět a pojmenovávat“. McSorley označil současnost za „dobu, v níž se pohyblivé obrazy staly zatím nejpromiskuitnější“, což vede k dalšímu narušování hranic reality. „Skutečnost a televize jsou dvě zcela odlišné věci, ale v našem světě jsou propojené,“ poukázal například na fenomén reality TV, který se záznamem skutečnosti souvisí jen velmi volně. Právě k otázce po povaze skutečnosti se debata dostala přes snahu definovat dokument a umění jako takové.
„Dokumentární film překračuje hranice daleko snadněji než hraný,“ uvedl Jean-Daniel Lafond na závěr diskuse, v níž dokumenty opakovaně nazval „nástroji demokracie“.
