Pianista Ivo Kahánek nasbíral od svého vítězství na soutěži Pražského jara v roce 2004 řadu pódiových zkušeností. Ta zatím největší jej čeká za deset dní: vystoupí na prestižním festivalu Proms v Londýně.
Pod taktovkou Jiřího Bělohlávka provede klavírní koncert Inkantace Bohuslava Martinů.
* LN Jak vás vybrali k účinkování na Proms? Stál za tím Jiří Bělohlávek?
Asi ano, i když přesně ten mechanismus neznám. Zval jsem pana dirigenta na své koncerty a vím, že tam byl. To podle mě sehrálo svou roli, on má v Londýně významné slovo, ale jistě si mě pořadatelé „kádrovali“, než před půl rokem nečekaně zavolali.
* LN Jak se - po psychické i fyzické stránce - připravujete na zatím nejvýznamnější vystoupení své kariéry?
Snažím se co nejkomplexněji. Vzhledem k tomu, že mě Proms oslovily v zimě a následujícího půl roku jsem měl nabitý program, tak jsem s Inkantacemi začal na začátku července. Ulevilo se mi, že to není tak obtížné, jak jsem si myslel. Snažím se, abych to dokonale uměl a znal i orchestrální part, protože je to spíše symfonická skladba. Psychická příprava znamená co nejvíc odehraných koncertů, na tom se asi jinak pracovat nedá. A fyzická stránka je samozřejmě důležitá -teď o prázdninách mám čas sportovat, běhám, jezdím na kole. To mě očistí od té dřiny u piana.
* LN Při několikahodinovém cvičení se klavíristům stává, že si uženou zánět šlach nebo něco podobného...
S tím jsem naštěstí nikdy neměl problém a jsem toho názoru, že je to v naprosté většině případů problém psychický: potíže se vždycky ozvou v době největšího stresu.
* LN Koncertem na Proms se s Londýnem neloučíte.
Na podzim mě čeká stáž na Guildhall School of Music and Drama. Slibuji si od toho jednak nové kontakty, jednak se potrénuji v angličtině.
* LN Právě vyšlo vaše sólové CD s hudbou Leoše Janáčka a Gideona Kleina. Proč jste se rozhodl pro tento program?
Janáček je mi hodně blízký, také geograficky - pocházím z Frýdku-Místku. Janáček je jeden z mála skladatelů, u nichž nemusím výraz hledat, jde to samo. A Sonáta Gideona Kleina je věc, jakou každý pianista hledá: skladba, která je dobrá, a nehraje se. Navzdory tomu, že byla tato sonáta povinnou skladbou na Pražském jaru 1997, tak se neuchytila. Přitom vždycky, když jsem ji hrál veřejně, lidi to přijali dobře, i když je velmi atonální.
* LN To není prvoplánově virtuózní hudba...
Není, ale v české hudbě tolik virtuózních věcí není. Navíc nabídka k nahrávání přišla velmi rychle, a tak bych nestihl natočit třeba Nováka, kterým se zabývám v doktorském studiu. Ale co se virtuozity týče, užiju si příští rok, kdy budu pro Supraphon natáčet Martinů Sonátu, Fantasii a Toccatu.
* LN A nejbližší plány?
Rýsují se recitály v Římě a Tokiu, s Jiřím Bělohlávkem bych měl provést Inkantace v Praze s Českou filharmonií a s violoncellistou Tomášem Jamníkem budeme točit další desku.
