Archeologové, kteří před deseti lety zkoumali jeho hrobku, přizvali mikrobiology, aby zkontrolovali, zda uvnitř nejsou nebezpečné mikroorganismy. Když ti pak shromážděné vzorky prozkoumávali, našli dosud neznámou bakterii. Nazvali ji podle latinské verze Joštova jména Rhodococus jostii.
Prokázat, že jde o unikát, znamenalo porovnat bakterii se všemi dosud známými druhy, popsat ji a pak vše konzultovat s kolegy, kteří se příslušné skupině mikroorganismů věnují v celosvětovém měřítku – v případě rhodokoků sídlí v japonské Ósace. Dnes už Joštův rhodokok mají v Pasteurově institutu v Paříži a v dalších renomovaných ústavech. Podle Iva Sedláčka z České sbírky mikroorganismů nesou obvykle mikroorganismy jména po významných osobnostech, nejčastěji po významných přírodovědcích, ale často zůstává název nového taxonu vázaný právě na místo či okolnosti nálezu. Markrabě Jošt tak měl v tomto ohledu vlastně štěstí.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
