Do křesla v Národní rozpočtové radě (NRR), jejímž posláním je hlídat dodržování pravidel rozpočtové zodpovědnost státu a veřejných institucí, totiž usedl ekonom, bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB) a nadto břitký glosátor dění v ekonomice i ve společnosti Mojmír Hampl.
Jeho volba je mezi ekonomy, které Lidovky.cz požádaly o komentář, všeobecně považována za dobrou. Zvlášť v situaci, kdy se nový kabinet snaží profilovat jako vláda rozpočtové zodpovědnosti.
„Mojmír Hampl je pro Radu jistě přínosem, protože umí s médii a veřejností komunikovat velmi důrazně a jasně. Dlouhá léta se pohybuje v těsné blízkosti vysoké politiky, takže zná dobře její mechanismy a bude umět tuto znalost využít k maximálnímu uplatnění stanovisek a návrhů Rady,“ řekl ekonom České spořitelny a bývalý poradce viceguvernéra Hampla Michal Skořepa.
Sám Hampl vidí svoji misi následovně: „Rád bych svým expertním dílem přispěl k tomu, aby se veřejné finance vrátily na udržitelnou dráhu,“ řekl. Podle něj národní rozpočtová rada jako nezávislá instituce sice nemá silné kompetence, ale ve stávající situaci může sloužit jako maják, který pomáhá vyhnout se rozpočtovým malérům.
Veřejné finance se totiž dlouhou řadu let potýkají se schodky, které se navíc kvůli pandemii koronaviru prohloubily z řádu desítek na stovky miliard korun. Rok 2020 uzavřela veřejná pokladna s deficitem přes 367 miliard, loňský rok skončil převisem výdajů nad příjmy ve výši 420 miliard korun.
O existenci NRR a jejím poslání a kompetencích doposud vědí spíše zasvěcení odborníci. Přesto že si rada, jak zdůrazňuje Skořepa, pod energickým vedením své předsedkyně, ekonomky a bývalé členky Bankovní rady ČNB Evy Zamrazilové vydobyla slušné renomé a podrážděné reakce minulé vlády prozrazovaly, že výstupy rady často ťaly do živého.
Jsme připraveni zvýšit částku podpory na bydlení, uvedl Jurečka. Ani tři miliardy stačit nemusí |
Hampla proto považuje za dobrou volbu také Lubomír Lízal, docent na ČVUT a Anglo-American University v Praze, jinak bývalý člen bankovní rady ČNB. „Hamplovi pozice ve veřejnoprávním prostoru velmi dobře sedí. A jeho komunikační schopnosti jsou dobré v tom smyslu, že dnešní svět vyžaduje ostřejší, či dokonce kontroverznější stanoviska kvůli tomu, aby se tato stanoviska vůbec dostala do médií,“ podotýká Lízal.
Šestačtyřicetiletého Hampla do tříčlenné NRR, která je ze zákona nezávislá a jejíž členové jsou voleni Poslaneckou sněmovnou, navrhl Senát, předsedkyni Evu Zamrazilovou vláda. Třetího člena, profesora ekonomie Jana Pavla, nominovala ČNB.
Bývalý viceguvernér, který do NRR nastoupil z pozice ředitele poradenských služeb pro finanční sektor společnosti KPMG, v radě nahradil statistika a někdejšího rektora Vysoké školy ekonomické Richarda Hindlse.
NRR vznikla za vlády premiéra Andreje Babiše v lednu 2018 podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Ten vstoupil v účinnost v roce 2017 s cílem vytvořit brzdu proti nadměrnému zadlužování státu. Vládě a dalším institucím veřejné moci ukládá, že pokud by zadlužení veřejných rozpočtů přesáhlo 55 procent hrubého domácího produktu, musí vláda a další instituce začít s nápravnými opatřeními.
Ustanovení o oněch 55 procentech však mělo spolu s růstem deficitu stále volnější výklad. Jedním z požadavků, který ve vládě prosazuje hlavně ODS, je, aby zákon o rozpočtové odpovědnosti dostal váhu ústavního zákona.
Ani to však, jak zdůrazňuje Lubomír Lízal, zodpovědný přístup politiků k veřejným financím nezaručí. Koneckonců i ústavní zákon lze změnit. „Je to skutečně o ochotě politické scény hrát podle pravidel a naslouchat jim,“ zdůrazňuje Lízal.
A bude nová Fialova vláda naslouchat více než ty předešlé? „Ve volbách se tato vláda profilovala jako rozpočtově zodpovědná. Takže bude chtít naslouchat už čistě jen proto, aby se odlišila od vlády předchozí,“ soudí bývalý člen vedení centrální banky.
SKOŘEPA: U dobře hospodařících vlád může dluhová brzda páchat víc škody než užitku. Ne v Česku |
Role Národní rozpočtové rady tedy v budoucnosti poroste. „Při jejím vzniku nikdo nepředpokládal, že dojte k tak dramatickému zhoršení rozpočtové situace, a to v celé Evropě. Ve stávající situaci je nezávislá expertní diskuse vládní politiky o to cennější. Důležitý je i celoevropský rámec, kdy se nyní objevují snahy o celkové uvolnění pravidel fiskální disciplíny, což považuji dlouhodobě za nebezpečné,“ hodnotí potenciální pozici NRR docent Leoš Vítek, proděkan Fakulty financí a účetnictví VŠE.
Hlavní přínos NRR Vítek vidí v tom, že i díky ní probíhá ve veřejném prostoru otevřenější a kvalifikovanější diskuse o veřejných financích a jejich udržitelnosti. „Rada se evidentně snaží o nepolitický a expertní přístup,“ zdůrazňuje Vítek. Při radě navíc vznikl Výbor pro rozpočtové prognózy, v němž probíhá odborná a nezávislá debata o kvalitách odhadů úředníků ministerstva financí, na nichž jsou návrhy rozpočtů postavené. Podle Vítka je to další zásadní věc, která dlouhodobě napomůže oslabit politické triky při sestavování rozpočtů.
