„Správní rada je celá složena z bílých mužů. Z našich 600 top manažerů jsou převážně všichni bílí Němci. Jsme příliš jednorozměrní,“ postěžoval si Löscher listu Financial Times.
Podobná situace je podle něj skoro ve všech německých firmách a měla by se do budoucna změnit. „Je to všeobecně slabina německých skupin. Firmám ze Švýcarska či Švédska jde většinou mnohem lépe vybudovat globálnější management a kulturu,“ poznamenal analytik finanční společnosti Dresdner Kleinwort James Stettler. Jako příklad firmy, které se úspěšně podařilo dostat do vedení dostatek zahraničních manažerů, uvedl Stettler švýcarského dodavatele technologií pro energetiku ABB.
Pro německé firmy bude podle Hermana Simona, německého manažera, klíčovým testem dalších let, jestli budou schopny připustit do vedení lidi jiné než německé národnosti. Ve vedení německé divize Siemensu je v současnosti právě Rakušan Löscher, dva Američané a pět Němců. Jedenáct poboček z patnácti má ale německé ředitele. Firma přitom generuje až 80 procent tržeb v zahraničí.
Oněmeckých firmách se dá obecně říct, že v nich chybí zahraniční odborníci. O dozorčích radách to platí ještě více než o řídících týmech. Například ve vrcholovém vedení třiceti firem, jejichž akcie tvoří bázi prestižního německého burzovního indexu DAX, není ani jedna žena, což odpovídá i situaci v tomto strojírenském konglomerátu.
Pro německou budoucnost není malá různorodost vedení firmy dobrá, myslí si Löscher. „Pokud složení vašeho týmu neodpovídá struktuře vašich zákazníků, pak nebudete schopni docílit plného potenciálu. Pokud se vám to ale podaří, pak z toho můžete mít velkou výhodu,“ dodal v rozhovoru.
Löscher by rád do vedení firmy dostal také Číňany, Jihoafričany, Pákistánce, Američany a Brazilce.
„To není otázka nějakých kvót. Já bych ale rád viděl mnohem rozmanitější řídící týmy,“ řekl dále šéf Siemensu.
