Neděle 23. června 2024, svátek má Zdeňka
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Nebořte systém financování

Česko

POLEMIKA

Svelkým znepokojením sledujeme lehkovážnost, s jakou Poslanecká sněmovna nyní projednává zásadní novelu zákona o podpoře výzkumu, který schvalovala před necelým rokem. Návrh, který 27. 1. poslala ve zkrácené lhůtě do druhého čtení, převrací naruby to, co se po mnoho let připravovalo a loni bylo uzákoněno. Jde o institucionální financování výzkumu, které má od letošního roku vycházet z hodnocení výsledků vytvořených danou institucí.

Tento systém má jistě mnoho nedostatků, které je třeba napravit. Podstata současného zákona je ale jednoduchá a podle našeho názoru správná. O tom, kolik veřejných prostředků má výzkumná organizace dostat, nemá rozhodovat to, jak dobře umí její představitelé lobbovat, ale hlavně to, co její pracovníci dosud dokázali vytvořit. Instituce s vynikajícími výsledky má nárok na větší díl, málo produktivní instituce na menší díl z balíku, který v rozpočtu připadá na výzkum.

Ne každá instituce je ovšem nejproduktivnější, a ne každému se tedy tento systém líbí. Předmětem kritiky se pak snadno stává způsob měření a hodnocení výsledků, které se podle určitého algoritmu bodují. Snadno se pak najdou jednotlivé příklady, kdy byl nějaký výsledek bodován neúměrně vysoko nebo nízko ve srovnání s ostatními. Pokud se ale podíváme na celkovou tabulku hodnocení jednotlivých institucí, které nedávno zveřejnila vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace, žádná velká překvapení se nekonají.

Někteří poslanci sice argumentují, že systém motivuje ke snadnému získávání bodů za „měkké“ výsledky na úkor kvality, naše zkušenost ale nic takového nepotvrzuje. Důkladnou kontrolou „bodovacích tabulek“ se lze přesvědčit, že u všech největších hráčů na poli výzkumu nejvíce bodů teče za skutečně kvalitní výsledky, kdežto ty sporné tvoří jen nevýznamnou část. Při veškerých oprávněných výhradách jde o velmi transparentní systém, který omezuje klientelismus a korupci.

Poslanci argumentují, že stávající systém „vede k neodůvodněnému rozkolísání systému institucionální podpory výzkumu“. Jaké však navrhují alternativy? Podle jejich novely by návrh dělení institucionálních prostředků předkládala Rada, aniž by byla jakýmkoliv hodnocením vázána. Vycházela by jen z velmi obecné národní politiky výzkumu. Toto dává velký prostor lidskému faktoru v rozhodování o vysokých finančních částkách. Přesvědčit se, že vše probíhá transparentně a nekorupčním způsobem, by bylo velmi komplikované. Někteří poslanci navrhovali převzít některý ze zahraničních systémů financování. Je naivní se domnívat, že problém financování výzkumu je někde zcela uspokojivě vyřešen, a navíc tak, aby se mohl jednoduše implementovat u nás. O financování výzkumu se vedou často velmi ostré debaty i jinde a žádná země nemá hotový recept.

Pokud něco způsobí rozkolísání, pak jsou to náhlé, nekoncepční změny. Na stávající systém se instituce mohly připravovat řadu let a většina z nich tak zodpovědně činila. Pokud však titíž poslanci, kteří loni hlasovali pro tento systém, letos požadují jeho kompletní obrat, ke zlepšení situace to přispět nemůže. Měli bychom hledat lepší metodiky hodnocení, ale ne bořit to, co bylo pracně a odpovědně vytvořeno. Parlament by měl navrhovanou novelu odmítnout.

Titulek a zkrácení textu redakce LN

***

I při oprávněných výhradách jde o transparentní systém, který omezuje korupci

O autorovi| Bohuslav Gaš, děkan Přírodovědecké fakulty UK; Libor Grubhoffer, děkan Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity; Zdeněk Němeček, děkan Matematickofyzikální fakulty UK; Juraj Ševčík, děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého

Autor: