Čtvrtek 18. dubna 2024, svátek má Valérie
130 let

Lidovky.cz

Nejsem buran, nýbrž buřič

Česko

SÍLA VZHLEDU

Ředitel společnosti Student Agency Radim Jančura ani v nejmenším neholduje oblekům, a už vůbec ne světoznámým oděvním značkám. Kdyby mohl, chodil by celý týden ve stejných riflích a v košili.

„Jenže moje přítelkyně je vizážistka a zakazuje mi to. Je prima, že mám na věšáku vždy připraveno, co si mám ráno obléci,“ pochvaluje si. Důvod, proč na sebe nechce upozorňovat, souvisí se vztahem k jeho kolegům. „Chci vypadat jako ostatní. Kdybych ze sebe dělal snoba, tak bych se necítil dobře vůči svým kolegům, s nimiž sedím ve společné kanceláři. Proto u nás ve firmě funguje i velká demokracie a kromě tenisek na nohou je povoleno vše,“ popisuje firemní pravidla oblékání.

Přístup k nakupování oblečení se u Radima Jančury řídí jednoduchým pravidlem: důležitá není značka, ale cena. „Oblečení se musí vejít vždy do tisícikoruny. Není to ale tím, že bych si to nemohl dovolit. Jen jsem člověk, který se nechce předvádět oblečením. Umění je podle mě umět nakoupit za dobrou cenu,“ popisuje svůj postoj. Jeho nákupním cílem je brněnská Galerie Vaňkovka. Nákup netrvá nikdy více než patnáct minut a je opět v režii jeho přítelkyně.

„Ví, že mě tam neudrží dlouho, takže to jde obhlédnout dříve a já pak jen přijdu, svléknu se v kabince do slipů a zkouším,“ uvádí Jančura. Když se mu nějaké triko zalíbí, tak si ho neváhá koupit hned v pěti barvách. Jedinou věc, kterou si troufne kupovat sám, jsou boty. Osvědčily se mu kožené od značky Vagabond. Před Českem ale upřednostňuje nákupy v New Yorku, odkud pochází většina jeho košil.

Ve skříni Radima Jančury visí sice čtyři značkové obleky, ty ale obléká zřídka. „Počítám, že mi vydrží do truhly,“ směje se. Přiznává, že když už oblek na sobě má, cítí se dobře a sám sobě se líbí. „Užívám si ale také, když přijdu do společnosti třeba i politiků, a všichni jsou v kravatách a oblecích a já přijdu jen tak. Vypadám jako venkovan a všichni si myslí, že jsem buran. Jenže to souvisí s mým buřičstvím. Lidé se dnes kastují podle oblečení a to se mi nelíbí,“ uzavírá rozhodně.

1. Kalhoty - Pierre Cardin

Většinou nosím kalhoty tmavší barvy. Tyhle jsou sice značkové - Pierre Cardin, ale není to žádná drahá značka. Kupoval jsem je ve Vaňkovce v Brně.

2. Hodinky - Citizen

Kromě brýlí je to můj jediný doplněk. Mám je asi deset let a cenu si pamatuji - pět tisíc korun. Pokud se nerozbijí, doufám, že mi vydrží ještě dalších třicet let.

3. Košile - Hugo Boss

Je to moje nejlepší košile, ale ne kvůli značce, nýbrž kvůli kvalitě. V této košili jsem byl už dvakrát politý červeným vínem a sám jsem si ji v hotelu vypral. Je sice z kvalitního materiálu, ale zase se špatně žehlí. Oblečení ve žluté barvě ale moc rád nemám - nikdy bych třeba nešel v oblečení v barvě našeho autobusu, přišlo by mi to hloupé.

4. Bunda

V současnosti nemám na tohle počasí ani žádný kabát, takže chodím v kožené bundě bezejmenné značky. Asi mi ji koupila matka. Možná někde v Polsku.

Autor: