Středa 1. prosince 2021, svátek má Iva
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Nejsme baleťáááci!

Česko

ROZHOVOR

Se Zuzanou Susovou, první sólistkou, a Richardem Kročilem, sólistou baletu Národního divadla, o tom, proč nesnášejí slovo baleťák, o trénování v igelitu i o konci kariéry.

* LN Tančíte spolu v hlavních rolích v inscenaci baletu Národního divadla Othello – Zuzana ztvárňuje Desdemonu, Richard Othella. Je důležité, aby si dva lidé, co spolu na jevišti tvoří pár, byli sympatičtí?

Richard Kročil: Pro mě to důležité rozhodně je. I když jsem slyšel o tanečnících, kteří se v civilu nemohli ani cítit, ale na jevišti dokázali zahrát zamilovanost a vášeň. To bych ale já určitě nezvládl. Se Zuzkou naštěstí takový problém nemáme, maximálně si vyhovujeme.

Zuzana Susová: Souhlasím, s Ríšou jsme dokonale sladěni, nikdo nám nemusí nic sáhodlouze vysvětlovat. Prostě na sebe „slyšíme“. Jsem moc ráda, že tvoříme pár.

* LN Jak reagoval váš manžel na erotické scény v Othellovi, kdy jste s Richardem tělo na tělo?

Zuzana Susová: Předem jsem ho upozorňovala, že ty scény jsou dost expresivní. On ví, jak to v baletu chodí, role je role, takže mu to nevadí.

* LN Prý jste alergičtí na slovo baleťáci. Proč vám vadí?

Zuzana Susová: Mně to přijde takové hanlivé – baleťáááák! Baletka je hezké slovo. Ale baleťááák? To zní strašně.

Richard Kročil: Zrovna nedávno mě takto někdo představil. Myslel jsem, že vyskočím z kůže. Když někdo řekne baleťák, lidi si pod tím představují nějakého pošuka, co poskakuje v trikotu mezi labutěmi. Vím, že to není myšleno špatně, ale pro nás je to degradující. Já vždycky říkám, představujte mě jako tanečníka, a když je to formálnější příležitost, tak jako sólistu baletu.

* LN Sedíme v kavárně a servírka nám nabízela dort, který jste odmítla. Může si vůbec baletka dát dort?

Zuzana Susová: Může. Já ten dort vypotím. Nic si neodpírám, třeba v neděli, kdy netančím, si dám klidně i koláče nebo knedlo vepřo zelo. Ale nepřeháním to s knedlíky. Myslím si, že když k jídlu přistupujete pozitivně a bez výčitek, pak se to na postavě neodrazí.

* LN Slyšela jsem, že šéf baletu Národního divadla Petr Zuska dává tanečníkovi, který má nadváhu, ultimátum, aby zhubl na požadovanou váhu. Když nezhubne, dostane vyhazov. Je to pravda?

Zuzana Susová: Ano, ale já na tom nevidím nic špatného. Baletka má být éterická bytost.

* LN Je pravda, nebo mýtus, že tanečníci trénují zabalení do igelitových pytlů?

Zuzana Susová: To je nesmysl! Nevím o nikom, kdo by to dělal.

Richard Kročil: Já! (směje se). Dělal jsem to, když jsem byl v angažmá v Americe. Všichni kolem mě se balili do igelitů, tak jsem si říkal, že to asi pomůže, abych měl na jevišti hezkou, vyrýsovanou postavu. Celý hrudník jsem si obaloval potravinářskou fólií! Kupoval jsem si i sáčky do koše, ty jsem si proděravěl a udělal si z toho kalhoty – přidělal jsem si je gumičkami a na ty igelitové „kalhoty“ jsem si dal ještě pletené návleky. Na tohle pak ještě jedny tepláky, druhé tepláky… Když jsem šel na trénink na sál, strašně jsem šustil (směje se).

Zuzana Susová: (skočí mu do řeči) A funguje to?

Richard Kročil: Ne, akorát se hrozně potíš! Navíc jak jsou ty svaly permanentně přehřáté, tělo si zvykne, že se vaří, a když pak přijdeš na jeviště bez toho igelitu, je ti strašná zima.

Zuzana Susová: Tohle jsem o tobě vůbec nevěděla. (směrem ke mně) Já jsem ho poznala, když už byl normální.

* LN U nás nejsou baletní tanečníci celebritami, jako je to například v Rusku, Británii nebo USA. Mrzí vás to?

Richard Kročil: Je to škoda, že se o nás tak málo ví. Dnes si lidé vybaví pár jmen, mezi nimi určitě je Vlastimil Harapes nebo v současnosti hlavně Daria Klimentová. Daria vyprávěla, že má ctitele, kteří jí posílají drahé dárky. A co ty, Zuzko, neříkej, že tobě nikdo nic neposílá?

Zuzana Susová: Nevím o tom. Podle mě víc dárků dostávají muži. Je to proto, že ženy jsou odvážnější a nebojí se, že se ztrapní, když pošlou kytku.

* LN Když už mluvíme o ženách, které obdivují tanečníky, nevadí vám, že musíte nosit přiléhavé trikoty, v nichž je takříkajíc vše vidět?

Richard Kročil: Velmi mi to vadí. Ne, že bych se styděl za to, jak vypadám, ale v trikotu si připadám jako nahý. To je podobné, jako kdyby žena vyšla na ulici jen v silonkách. Proto ani na sál nechodím v trikotu, nosívám tepláky. Na jevišti občas musím mít přiléhavý kostým, v tom případě nosím suspenzor.

* LN Měl jste někdy neodbytné ctitele nebo ctitelky?

Richard Kročil: Vzpomínám si na slečnu, která mi posílala na jeviště dárky – většinou plyšové hračky. Nechala na sebe telefonní číslo, tak jsem jí zavolal, abych jí ze zdvořilosti poděkoval. Jenže pak dárků přibývalo, dostával jsem od ní dlouhé dopisy. Nakonec se chtěla sejít. Vymluvil jsem se, jenže ona to nevzdala. Volala mi několikrát denně, i ve dvě hodiny ráno! Trvalo to měsíc, byla neodbytná. Vyřešil jsem to tak, že jsem jí přestal zvedat telefon.

* LN Zuzano, před čtyřmi lety jste se rozhodla pro mateřství. To byl pro kariéru dost riskantní krok. Váhala jste?

Zuzana Susová: Vůbec ne. Nechtěla jsem se dožít toho, že na konci kariéry nebudu mít ani kariéru, ani dítě. Je to sice strašný zápřah, ale maminky toho vydrží hodně. Přeskupila jsem si priority, přestala jsem se brát moc vážně a začala jsem vidět smysl života v rodině. Zároveň musím říct, že se mi nikdy netančilo tak dobře jako teď.

* LN Baletní svět je hodně konkurenční. Tanečníci se často pomlouvají ve snaze získat tu nejlepší roli. Jak tohle snášíte?

Zuzana Susová: Pomluvy byly, jsou a budou. Ale já se snažím být ke každému otevřená, nikoho nepomlouvat, a když někdo pomlouvá, jdu pryč. Nechci toho být součástí. Jsem šťastná, že mohu dělat práci, která mě baví, že jsem si mohla zatančit svoje vysněné role, ale jakmile spadne opona, jdu domů, zavřu za sebou dveře a tam mám jiný svět – manžela a dceru.

* LN Balet je krásný na pohled, ale baletky a tanečníci za něj platí velkou daň, například v podobě zdeformovaných nohou. Máte to také?

Zuzana Susová: Ano, mám ohnuté klouby na noze, v civilu se nevejdu téměř do žádných bot. Boty na podpatku jsou vyloučené, nic bych v nich neušla. Nejraději nosím otevřené boty, ale není to hezké, protože je vidět, že je noha zdeformovaná. Beru to jako daň, jako takovou „krásnou ztrátu“ z baletu. Richard Kročil: Já bych k těm ztrátám z baletu zařadil i ztrátu soukromí. Protože pokud chce být tanečník na vrcholu a dostat se do světa, musí tomu obětovat úplně všechno, včetně soukromého života. Když žijete jen prací, nemáte čas budovat vztahy.

* LN Je dnes po těch zkušenostech, které máte, váš partner stejně důležitý jako balet?

Richard Kročil: Pro mě je v daném okamžiku partner a jeho práce dokonce důležitější než ta moje. Doufám, že teď to někdo nepoužije proti mně (směje se). Samozřejmě to nemyslím tak, že bych na práci kašlal, ale dříve jsem byl na sále už od osmi a odcházel jsem jako jeden z posledních. Baletu jsem obětoval všechno. Dnes už to tak nemám. Uvědomil jsem si, stejně jako Zuzka, že jsou věci, které jsou důležitější.

* LN Jak vypadá konec kariéry tanečníka?

Richard Kročil: To je velmi individuální. V pětatřiceti můžete být fantastický, ale také už vyřízený, když trpíte na úrazy. Celý život o něco usilujeme, vybudujeme si postavení a ze dne na den se musíme rekvalifikovat, začít úplně od začátku. Jít si sednout někam do kanceláře a poslouchat šéfa. Je to drsné. Dříve tanečníci končívali ve 42 letech a měli důchod za výsluhy. K tomu mohli – ale nemuseli – dělat ještě něco jiného. To dnes už neexistuje. Do důchodu chodíme stejně jako ostatní. Navíc se člověk musí srovnat s tím, že už nemá tak výlučné postavení, na které byl zvyklý. Mnozí z nás to vnímají jako degradující. Myslíme si, že to není fér a že by se s tím mělo něco dělat. Na Západě je běžné, že se o tanečníky stát postará, než se rekvalifikují a znovu ukotví v nové kariéře.

* LN A jak vám řekne šéf, že už nejste žádaní?

Zuzana Susová: Prostě: Už jste stará, nejste perspektivní. Nebo ještě jinak – nikdo nic neřekne a jednoduše nebudete vypsaná do žádné inscenace. Vedení tím naznačí, že už byste měla skončit… LN To je ale smutný konec.

Zuzana Susová: Ano, balet může být dost krutý svět. Ale stejně je krásný a to všechno za to stojí.

***

Zuzana Susová (33) je první sólistka baletu Národního divadla. Je držitelkou několika cen, mimo jiné Thálie za roli Giselle ve stejnojmenném baletu. Je vdaná, má čtyřletou dceru.

Richard Kročil (32), rodák z Karviné, má zahraniční zkušenosti: tančil jako sólista v souboru Washington Ballet v USA. Nyní je sólistou baletu Národního divadla. Je svobodný.

Autor:

ANALÝZA: Případ Kenosha. Média si napsala vlastní verzi

Premium Půlka Ameriky si udělala z Kylea Rittenhouse, jenž zastřelil dva lidi, vzorovou karikaturu bílého rasisty s puškou, a...

Pět nejčastějších chyb, které Češi dělají v penzijním spoření

Premium Ve starém „penzijku“ si na důchod spoří více než tři miliony Čechů a v nových fondech už přes 1,3 milionu lidí. Stát...

Strach se do lidí pouští jako jed. Horší než covid je hysterie, říká herec Dušek

Premium Je hercem, režisérem, scenáristou, moderátorem. Renesančního ducha zřejmě Jaroslav Dušek zdědil po svém rodu s modrou...

Advantage Consulting, s.r.o.
ZÁMEČNÍK VE STROJÍRENSTVÍ (28.-38.000 Kč)

Advantage Consulting, s.r.o.
Plzeňský kraj
nabízený plat: 28 000 - 38 000 Kč