LONDÝN Živočichové, kteří prý byli nejstaršími obyvateli naší planety, byli nalezeni v Ománu. Zpravodajský server BBC včera informoval, že ve skalách, jejichž stáří se pohybuje kolem 635 milionů let, vědci objevili chemické stopy, které svědčí o existenci houbovců (Porifera). „Máme velké množství důkazů, že tyto mořské houby jsou prvními doloženými mnohobuněčnými organismy,“ prohlásil geobiolog Roger Summons z Massachusettského technického institutu. Ten se podílel na studii, která byla zveřejněna v odborném časopise Nature. Podle ní tak nové poznatky pomohou pochopit, jak planeta vypadala před mnoha miliony let.
Až do nynější doby se všeobecně předpokládalo, že nejstarší živočichové se na Zemi vyskytovali až o několik desítek milionů let později. Tento objev tak posunuje historické bádání o velký krok směrem do minulosti. Jakoukoliv přítomnost pradávného života v geologických vrstvách vědci obvykle určují z viditelných zkamenělých pozůstatků koster živočichů nebo ze známek jejich pohybu. Tím jsou například stopy. Co se týče extrémně malých organismů s měkkými těly, je nutné při jejich odhalování pátrat po chemikáliích, které vznikají při rozkladu mrtvých živočichů. Právě chemická analýza vzorků ze skal v tomto státu v jihovýchodním cípu Arabského poloostrova odhalila modifikovanou formu cholesterolu, který produkují pouze houbovci. Vědci předpokládají, že kdysi žili v mělkém moři. „Ačkoli v té vodě musel být dostatek kyslíku pro podporu metabolismu těchto primitivních živočichů, domnívám se, že jejich velikost musela být omezena, protože množství kyslíku ani zdaleka nedosahovalo dnešních hodnot,“ řekl vedoucí pracovník studie Gordon Love z Kalifornské univerzity v Riverside. „Pravděpodobně hovoříme o malých koloniích houbovců s rozměry těla maximálně několika milimetrů, kteří se živili filtrováním drobných organismů z vody,“ dodal Love.
Přežili i dobu ledovou Překvapující na novém objevu také je, že tito houbovci žili ještě před koncem mohutné doby ledové. Podle některých názorů to bylo období, kdy byl celý povrch planety pokrytý ledem. „Pokud je skutečně teorie sněhové koule (jak se teoriím o dobách ledových přezdívá) pravdivá, jak mohly ony mořské houby přežít? Oceány byly v tu dobu podle předpokladů zamrzlé do hloubky dvou kilometrů, a to dokonce i na rovníku,“ upozornil Jochen Brochs z Australské národní univerzity v Canbeře. „Živé organismy mohly přežívat jen v horkých pramenech, ale je otázkou, jestli by houbovci v horkém prameni žili,“ řekl.
Gordon Love, který výzkumný tým vedl, soudí, že objev existence houbovců starých 635 milionů let rozsah tehdejší ledové pokrývky Země značně omezuje. „Myslím si, že existovala jistá refugia, tedy oblasti otevřeného moře, kde se zachoval život i přes velké klimatické změny okolního světa,“ uvedl vědecký pracovník.
Vůbec první jednobuněčné bakterie a další primitivní formy života se na Zemi objevily zhruba před 2,5 miliardy let. Nejstarší viditelné fosilie živočichů ve skalách jsou staré 580 milionů let. „Nové nálezy z Ománu ale ukazují, že klíčem k pochopení evoluce jsou molekulární důkazy živočišné existence,“ uvedl Summons.
