PRAHA I když dopad razantních vládních škrtů zatím nelze plně předvídat, už teď je jasné, že zasáhnou všechny části tuzemské ekonomiky. A nejvíce to odnese stavebnictví. „Investiční aktivita firem ožívá a hrubá tvorba fixního kapitálu vzrostla o 1,3 procenta, ekonomiku však zatěžuje vláda a její rozpočtové škrty,“ podotýká analytik Patria Finance David Marek. „Vlivem snižování mezd a propouštění ve veřejné sféře – v kombinaci s útlumem růstu evropské ekonomiky – spotřeba domácností poroste jen nepatrně a míra nezaměstnanosti se zvýší podle našeho odhadu na 9,5 procenta v průměru za celý rok 2011,“ dodává k tomu pro LN Pavel Mertlík, hlavní ekonom Raiffeisenbank a bývalý ministr financí.
Vláda ale trvá na tom, že škrty jsou nezbytné. „Kdyby se nestalo vůbec nic, kdyby vláda nedělala žádné aktivní opatření, tak v roce 2011 by byl deficit kolem 215 miliard, tedy 6,6 procenta HDP,“ sdělil v diskusním pořadu ČT ministr financí Miroslav Kalousek.
Mertlík však oponuje, že šetřit se sice má, ale ne tak razantně. „Musíme počítat s možností druhé recese a v této situaci razantně škrtat třeba dopravní investice je jako přilévání oleje do ohně,“ tvrdí.
Na všechny dopadne například zavedení nové úpravy poskytování náhrady mzdy dočasné pracovní neschopnosti zaměstnavatelem, tedy prodloužení této doby ze dvou na tři týdny. Podle Oldřicha Körnera ze Svazu průmyslu a dopravy ČR uvedené změny v nemocenské zatíží firmy 12,9 miliardami korun na nejcitlivější části nákladů, tedy na vedlejších nákladech práce. „To znamená nejen zhoršení nákladové konkurenceschopnosti firem, zejména malých a středních, ale i výrazné snížení možnosti firem vytvářet pracovní místa,“ řekl LN.
Záporný efekt bude mít prý i zpřísnění podmínek činnosti agentur práce, například povinné pojištění pro případ úpadku. „Není řešena možnost přidělení zaměstnance k výkonu práce u jiného zaměstnavatele, jak tomu bylo v minulosti,“ stěžuje si Körner na plánovaná vládní opatření.
Podle posledních návrhů bude rozpočtovými škrty nejvíc zasaženo stavebnictví, které poznamenají především rozsáhlá omezení ve výstavbě dopravní infrastruktury. „Návrhy škrtů v dopravní infrastruktuře z 89,92 na 51,07 miliardy korun budou mít dominovým efektem bezprostředně i dlouhodobě výrazné dopady na řadu firem,“ tvrdí Körner. „Současné kroky vůči investiční výstavbě odporují protikrizovým opatřením předchozí Fischerovy vlády, ale i programovému prohlášení nové vlády,“ tvrdí prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví ČR Václav Matyáš.
Okamžité návrhy úspor bez analýz dopadů má podle Matyáše za následek chaotické škrty investic, zastavování staveb a rušení programů na podporu výstavby bytů, oprav domů a jejich zateplování.
Pokračování na straně 18
Největší terč škrtů: stavbaři
Dokončení ze strany 15
Náš průmysl je hodně exportně zaměřen, proto se škrty dotknou spíše té části, která je orientovaná na domácí zákazníky, například potravinářského průmyslu.
Rostoucí nezaměstnanost bude mít podle analytiků sekundární dopad na ekonomickou aktivitu. Lidé budou méně utrácet, což se projeví na příjmech poskytovatelů služeb a maloobchodníků.
Zdravotnictví bude omezovat investice Nemocnice řízené státem dostanou méně peněz, nebudou tedy prostředky na rekonstrukce, nové stavby, přístroje, vybavení, zdravotní programy a další investice. Snížení tabulkových platů lékařů nebude mít podle Jaroslavy Kunové, předsedkyně Asociace nemocnic ČR, dopad na reálné platy zdravotnického personálu, ale dojde ke snížení ceny práce lékaře na trhu práce.
Farmáři se bojí ztráty dotací Pozastavení finančních prostředků na národní doplňkové platby TOP UP ve výši 900 milionů Kč podle prezidenta Agrární komory ČR sníží konkurenceschopnost českých zemědělců oproti některým státům EU, kde je podpora zemědělců státem vyšší. „Případné nevyplacení pozastavených plateb prohloubí záporný hospodářský výsledek zemědělství při současném cenovém trendu na zhruba 4,5 miliardy korun,“ tvrdí Veleba.
***
DOPADY VLÁDNÍCH ŠKRTŮ
Zdravotnictví Nemocnice řízené státem dostanou méně peněz, čili nebudou prostředky na rekonstrukce, nové stavby, přístroje, vybavení, zdravotní programy a další investice. Navíc se sníží tabulkové platy lékařů.
Doprava Státní příspěvek do Státního fondu dopravní infrastruktury má být v příštím roce o 15 miliard nižší než letos, bude činit jen 33 miliard korun. Očekává se proto úplné zastavení podpory obnovení vozového parku veřejné autobusové dopravy a pořízení a podpory železničních kolejových vozidel.
Průmysl Škrty v platech zaměstnanců veřejné sféry a zvýšení daní zaměstnanců o 100 Kč měsíčně v kombinaci s rostoucími životními náklady budou znamenat zpomalení domací poptávky po průmyslovém zboží. letos očekávaný růst průmyslové výroby
o zhruba šest procent by se tak v příštím roce neměl opakovat. Dopravní stavitelství Zvýší se náklady na konzervaci, udržování a revitalizaci staveb. Zabrzdí se rozvoj regionů, podnikání, další investice, mezinárodní závazky. K tomu je třeba připočítat škody vzniklé v důsledku opožděného uvedení investic do provozu a úbytek zakázek zejména menším stavebním firmám.
Pozemní stavby Zastaví se zateplování panelových domů. Státu se navíc nevrátí DPH a daně od firem i zaměstnanců, v důsledku snížení zaměstnanosti naopak vzniknou další sociální výdaje.
Zemědělství Pozastavení finančních prostředků na národní doplňkové platby TOP UP ve
výši 900 milionů Kč způsobí snížení konkurenceschopnosti českých zemědělců oproti státům evropské patnáctky, kde je podpora zemědělců státem vyšší. Česko bude více dovážet potraviny (například až polovinu spotřeby vepřového masa).
+2,4 % činil růst HDP v druhém čtvrtletí Více čtěte na straně 19
