MOSKVA/PRAHA Jaké evropské národy jsou nejčastějšími klienty Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku? Prvenství si drží Rusové následováni Turky a Ukrajinci. Na čtvrtém místě v žebříčku „stěžovatelů na vlastní stát“ jsou Rumuni. Vyplývá to ze zprávy tiskové služby soudu ve Štrasburku, podle které žalobci z těchto čtyř států představují 58 procent veškeré klientely.
Nejpočetnější skupinou ruských občanů, kteří se obracejí ke štrasburskému soudu, jsou Čečenci požadující ve většině případů náhradu za zničená obydlí či za zavražděné příbuzné, jejichž smrt mají na svědomí ruští vojáci.
Nyní se ale rozhodli vzít situaci do svých rukou letec Alexej Dorošok a černobylský likvidátor Anatolij Kot. Jejich vytrvalost a urputnost může v konečném důsledku změnit situaci v ruském soudnictví. Letec Dorošok byl zraněn v Čečensku a zůstal invalidou. Vojenský důchod ale nedostal. Podobně dopadl i likvidátor havárie na černobylské atomové elektrárně Anatolij Kot. Oba své případy u soudu ve Štrasburku vyhráli a ruský stát byl vyzván, aby každému z nich zaplatil přes 10 tisíc eur. Ruští soudci se jim ale vysmáli. Poradili jim požádat o peníze ty, kteří jejich neštěstí zavinili - čečenské teroristy a vedení elektrárny.
Jedná se o typický případ - ruští stěžovatelé jsou téměř vždy ve Štrasburku úspěšní a mezinárodní soud zavazuje ruský stát vyplácet vysoké kompenzace. Rusko ale taková rozhodnutí nerespektuje. Důvod? Ruský procesuální kodex doteď umožňoval rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ignorovat. Tisíce lidí by dostaly zaplaceno Situace by se ale měla přece jen změnit. Nejprve tento týden horní sněmovna ruského parlamentu ratifikovala jako poslední v Evropě protokol č. 14 k Evropské konvenci o obraně lidských práv a základních svobod, který dovoluje reformovat štrasburský soud. (V roce 2006 ho Rusko odmítlo s tím, že poškozuje zájmy země.) Revolučním by ale bylo teprve rozhodnutí ruského ústavního soudu ve prospěch vojáka a černobylského likvidátora. Pokud by jim pak stát musel vyplatit kompenzace, přihlásili by se o peníze i tisíce těch ruských občanů, kteří ve Štrasburku vyhráli před nimi.
Jen Rusové podávají u Evropského soudu pro lidská práva 28 procent ze všech stížností, což v roce 2009 představovalo přes 13 tisíc případů. Jestliže z Ruska většinou přicházejí „čečenské kauzy“, z Turecka stížnosti Kurdů na represe státu. Ukrajinci si ztěžují na neobjektivní soudy a Rumuni na neschopnost úřadů řešit věčné spory o půdu a komunisty znárodněný majetek.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
