Čtvrtek 23. května 2024, svátek má Vladimír
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Neklidné spojenectví

Česko

Vztahy mezi Vatikánem a Izraelem nejsou snadné. Napětí tkví v minulosti i dnešní politice

Vztahy států někdy připomínají manželství - jsou zatíženy mnoha nevyslovenými událostmi z minulosti. Společná (pre)historie ovládá i přítomnost vztahů mezi Vatikánem a Izraelem, který v minulých dnech navštívil papež Benedikt XVI.

První pokus o ustavení vztahů obou „států“ je více než sto let starý. Vůdce sionistického hnutí Theodor Herzl se v roce 1904 pokusil sejít i s papežem Piem X., aby s ním jednal o svém plánu na zřízení židovského státu v Palestině. Na rozdíl od celé řady jiných tehdejších státníků se papež s Herzlem odmítl setkat a odmítl i představu, že Židé založí v Palestině stát. Není proto náhoda, že když v roce 1948 vznikl stát Izrael, uznali jej Sověti i Američané, ale nikoli Vatikán.

Ten se snažil po desetiletí vyhnout se i přiznání toho, že Izrael existuje - ať už s ohledem na své zájmy v arabském světě, kde žije řada křesťanů, anebo z nervozity, že nad Terrou sanctou vládnou Židé. Když například v roce 1964 navštívil papež Pavel VI. Jeruzalém, vyhnul se jakékoli zmínce o jménu Izrael a po odjezdu poslal svému hostiteli, prezidentu Šazarovi, děkovný dopis, adresovaný „panu Šazarovi“, a to do Tel Avivu, ačkoli izraelský prezident sídlí v Jeruzalémě.

Těžké spoluvlastnictví Zásadní obrat přinesl teprve Jan Pavel II., jehož vřelý vztah k Židům se v Izraeli dosud s dojetím připomíná. Právě během jeho pontifikátu - v roce 1993 - navázal Vatikán diplomatické vztahy s Izraelem. Stalo se tak s tím, že uznání nebránily teologické, ale už jen politické důvody, které prý po podpisu dohod z Osla odpadly.

Oba státy uzavřely dohody, jejichž výklad dosud působí rozpory. Vatikánští představitelé například tvrdí, že jim Izraelci slíbili zproštění povinnosti platit místní daň za katolické nemovitosti. Tu platí všichni obyvatelé Izraele, financují se z ní veřejné služby, jako je oprava silnic a odvoz odpadků. Bohoslužebné objekty, ať už kostely, mešity nebo synagogy, jsou této daně zproštěny -nikoli ovšem část katolických nemovitostí. Jeruzalémská radnice tvrdí, že církev pod „místa modlitby“ zahrnuje i ubytovny a školy. Roztrpčený Vatikán však odmítá platit a s několika sty miliony nezaplacených šekelů tak katolíci patří k asi největším dlužníkům v zemi.

Podobný problém existuje s právním postavením šesti pro křesťany význačných míst, jako kostel na hoře Blahoslavenství nebo kostel u Getsemanské zahrady, nad kterými Vatikán žádá svrchovanost. Vzájemné vztahy začátkem desetiletí poškodil i souhlas izraelských úřadů s výstavbou mešity v Nazaretu, která by převýšila tamní baziliku Zvěstování. Vatikán tehdy vyvíjel na Izrael velký nátlak. Ukazuje se tak, že jedním z hlavních zdrojů nesouladu mezi oběma státy zvláštního ražení je nemovitý majetek. Shodou okolností právě katolické instituce jsou tu asi vůbec nejviditelnější a nejhonosnější ze všech. Žádná budova u hradeb Starého města není tak pompézní jako centrum Notre Dame, v němž v pondělí papež proslovil řeč o abrahamovských vírách. Spolu, nebo zvlášť?

Hodně se nyní mluvilo o případu biskupa Williamsona nebo o rozdílném hodnocení papeže Pia XII. Vztahy obou států jsou zatíženy i mnohem starší historií.

Mnoho Izraelců pochází z Polska a dosud věří v rovnici, že Polsko = katolictví = antisemitismus. Je pravda, že církev teprve od 60. let neobviňuje Židy za smrt Ježíše. Tehdy byla také změněna velkopáteční modlitba, která volala po obrácení Židů a nazývala je nevěrnými, případně i zrádnými. Právě tradicionalisticky orientovaný Benedikt XVI. vrátil do církevního života některé starší zvyklosti, včetně latinské mše a výzvy, aby Židé „uvěřili v Ježíše Krista“.

Vzájemné vztahy zatěžuje také aktuální politika, například údajně příliš propalestinský postoj Vatikánu. Izraelci poukazují na to, že Benedikt opakovaně tvrdě kritizoval izraelskou operaci v Gaze, ale ani jednou za osm let se nevyjádřil k ostřelování jižního Izraele ze strany Hamásu. Přesto zatím Izraelci vnímali zlepšování vztahů s Vatikánem jako věc, na které mají sami velký zájem. To se možná změní. Izrael má čím dál lepší vztahy s částí amerických evangelikálů, na rozdíl od Vatikánu mnohdy proizraelsky naladěných. Izraelci tak přestávají věřit, že Vatikán zastupuje všechny křesťany. Mezitím evangelikálové úspěšně jednají s Izraelem o výstavbě rozsáhlého biblického parku v Galileji, v místech Ježíšova působení, v okolí hory Blahoslavenství - tedy té, kterou by ráda měla pod svým vlivem i katolická církev.

O autorovi| Jan Fingerland, redaktor ČRo 6

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!