Nedokončil univerzitní studia a začal pracovat jako filmový fotograf, který pořídil fotosky z děl režisérů Kona Ičikawy a Šóheie Imamury. Pak se pustil do natáčení dokumentárních snímků.
V hrané kinematografii debutoval autorským titulem Šeptající Joe (1967), k němuž napsal i scénář, hudbu a sám stál za kamerou. V dalších dílech vesměs projevil vytříbený obrazový styl a cit pro kompozici.
A střídal v nich také různé žánry, mj. melodram o komplikovaných vztazích mezi ženou a dvěma muži či dramatický příběh trestankyně, která plánuje společný život s jiným vězněm po jejich propuštění. Předloni jsme v rámci Febiofestu mohli vidět jeho zřejmě nejvýznamnější titul Cugarská píseň Džongara (1973), lyricko-dramatické vyprávění o dívce, jež se se svým přítelem gangsterem vrací do přímořské vsi.
Má zde pohřbít zesnulé příbuzné, mladík prchá před mafií, krutý milostný trojúhelník dokresluje slepé děvče, které touží po tom stát se potulnou hráčkou na nástroj šamisen. Jejich cesta z města je navíc průkopnickým zjevením destruktivní invaze civilizačních prvků do venkovského prostředí.
Z jeho pestrého díla, žel, jinak známe z kin jen celovečerní dokumentární film Zrodila se hudba (1981), který má však velice zajímavý námět. Pojednává o životě a tvorbě pěti japonských dvanáctiaž šestnáctiletých dětí ze souboru Junior Original Concert, které hrají vlastní hudbu a v roce 1979 se společně vydaly na turné do Belgie a tehdejšího Československa. Zemřel v noci na sobotu v Tokiu ve věku osmdesáti let na zápal plic.
Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje Jan Rejžek
