Narodila se mexickému profesorovi Alejandru Selovi a americké herečce Alexandře Karam ve vesničce Big Indian u New Yorku a s rodiči prožila dětství na cestách mezi USA a Mexikem. Zpívat začala ve třinácti letech v San Francisku, v devatenácti se usadila v Montrealu a vystupovala po klubech. Debut La Llorona (1997) natočila ve španělštině a snesla na něj tradiční jihoamerické písně, ale i blues a východoevropské romské melodie. Získala za něj kanadskou cenu Juno coby nejlepší globální umělkyně. Na pár let odjela do Francie a psala hudbu pro cirkusovou společnost Pocheros, kde vystupovaly její tři sestry, mimochodem po boku české divadelnice Halky Třešňákové. Po sedmi letech přišla s albovým pokračováním The Living Road ve španělštině, angličtině a francouzštině.
V roce 2005 vyhrála cenu world music BBC Radio 3 jako nejlepší umělkyně Ameriky. Její song De Cara a la Pared zazněl v Demmeho snímku Pravda o Charliem (2002) a v Saylesově Domě děťátek (2003). Hostovala též v písni Sometimes It Hurts na albu Waiting for the Moon (2003) anglické kapely Tindersticks a na sólovém projektu jejího kapelníka Stuarta A. Staplese Leaving Songs (2006).
Loni v dubnu stihla ještě vydat třetí skvělé eponymní album poprvé v angličtině, ale následné podzimní světové turné musela zrušit kvůli pokračující těžké chorobě. Naposledy se objevila v květnu na festivalu v Reykjavíku.
Zemřela na rakovinu prsu 1. ledna v Montrealu.
***
Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje Jan Rejžek