Rodák z Bukurešti a syn rumunské Židovky a Němce emigroval v šestnácti letech do bývalé NSR. Poté žil ve Spojených státech, kde studoval detroitskou školu automobilky General Motors a také zde začal hrát na kytaru. V roce 1958 se oženil s paní Giselou a usadil se v Norimberku, kde rok navštěvoval konzervatoř. O tři roky později založil svou první kapelu v rozhlase, působil v různých big bandech a v orchestru hamburského divadla Deutsches Schauspielhaus.
V roce 1969 byl zakladatelem slavného a unikátního souboru Rhythm Combination and Brass (RC&B) s převahou žesťových nástrojů a pouze jedním saxofonem, v němž působil i Art Farmer či Orsted Pedersen a Philip Catherine. Nahrával také s orchestrem Gustava Broma, můžeme ho s ním slyšet na supraphonském albu Interjazz 3 (1976) ve vlastní skladbě Modus Vivendi a v Carterově Flowers And Tears. Byl spoluautorem oficiální znělky letních olympijských her v Mnichově v roce 1972.
V roce 1978 k obvyklému plnému zvuku RC&B přidal ještě vokální soubor s dominující dánskou zpěvačkou Sanne Salomonsonovou. Doprovázel rovněž hostující hvězdy, jako byl Al Jarreau a Dizzy Gillespie. Od roku 1987 šéfoval mládežnickému tělesu BundesJazzOrchester.
Často a rád vystupoval i u nás, např. před třemi lety na královéhradeckém festivalu Jazz Goes to Town s European Youth Big Bandem. Ještě loni koncem dubna hrál se souborem European Jazz Orchestra ve Velkém divadle v Plzni a v Praze.
Zemřel v sobotu 27. března v Kolíně nad Rýnem.
Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje Jan Rejžek
