Po studiích na hořické střední průmyslové škole sochařskokamenické ho přijali na Akademii výtvarných uměni v Praze do ateliéru profesora Karla Lidického. Uměleckou dráhu zahájil cykly prací s dětskou tematikou a řadou portrétů starých lidí. Pro plastiky používal cín i pískovec. Později tvořil pomníky obětem druhé světové války v Opatovicích, v České Třebové a v Chotěboři. Od roku 1975 se zúčastňoval kolektivních výstav doma i v zahraničí, je zastoupen v galeriích i v soukromých sbírkách v mnoha evropských zemích i ve Spojených státech.
Výčet rozsáhlého díla zahrnuje např. Generaci u ústeckého Domova důchodců na Severní terase z roku 1987, Samaritánku u chrudimské nemocnice, Děti v pražských Riegrových sadech, pamětní desku spisovateli Viktoru Fischlovi v Hradci Králové. Jeho artefakty zdobí též veřejné prostranství v německé Chotěbuzi a v kraji Sachsen Anhalt, pískovcová plastika Folklór vznikla pro nizozemské město Odoorn.
Věnoval se též grafice a v posledních letech medailérství. Dal podobu výroční královéhradecké ceně Primus inter pares a ceně primátora Ulricha.
Zemřel v neděli 7. listopadu v Hořicích, kde organizoval od roku 2002 známá mezinárodní sochařská sympozia. Měl tři syny.
O autorovi| Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje Jan Rejžek
