Od poloviny 50. let přidal ke svým oblíbeným nástrojům jako jeden z prvních hráčů i flétnu, třebaže žertoval: „Já nejsem hráč na flétnu, já jsem držák na flétnu.“ Na rozdíl od jiných zadumaných instrumentalistů kořenil vystoupení humorem, neváhal zařadit do repertoáru i Vyvalte sudy a rád se pouštěl do zpěvu. Jeho nejznámější skladbou je Moody’s Mood for Love, volná variace na melodii I’m in the Mood for Love, kterou pak otextoval Eddie Jefferson a nazpívali mj. Aretha Franklinová, Van Morrison a Amy Winehousová. V Eastwoodově snímku Půlnoc v zahradě dobra a zla (1997) si zahrál muže, který chodí na procházku s neviditelným psem. Dvakrát jeho kariéru narušila závislost na alkoholu. Po vyléčení se koncem 60. let Moody neúspěšně pokoušel prosadit s vlastní sestavou a sedm let si vydělával jako anonymní člen hotelového orchestru v Las Vegas.
V roce 1993 vstoupil Moody do bigbandové a jazzové síně slávy. V různých kategoriích byl celkem čtyřikrát nominován na Grammy, naposledy za letošní album Moody 4B.
Zemřel ve čtvrtek 9. prosince v San Diegu na rakovinu slinivky. Ze dvou manželství měl tři syny a dceru.
O autorovi| Jan Rejžek, Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje