Ve většině díla se baladickým stylem zabýval odpatetizovaným pohledem na druhou světovou válku.
Narodil se v Čiernom Balogu v rodině lesního dělníka. Na Vojenském zeměpisném ústavu v Bratislavě získal vzdělání kartografa. Jako desátník v záloze narukoval na krymskou východní frontu. Po vypuknutí Slovenského národního povstání jeho jednotku internovali v Rumunsku. Z tábora uprchl, ale maďarští vojáci ho poslali do rakouského zajetí. První roky po válce pracoval jako kreslič a sociální referent na ONV v Brezně. Pak studoval čtyři roky na Vysoké škole politických a hospodářských věd v Praze. V letech 1952-1957 byl úředníkem oddělení kultury ÚV KSS. Koncem 60. let se stal redaktorem deníku Smena. Za názory na sovětskou okupaci byl vyloučen z komunistické strany a čtyři roky nemohl sehnat práci, než ji našel až v Ústředí lidové umělecké kultury.
Po listopadu 1989 ho zvolili čestným předsedou Spolku slovenských spisovatelů a čestným předsedou prezidia Matice slovenské. V roce 1993 odmítl kandidaturu na prezidenta Slovenské republiky. V roce 1962 debutoval sbírkami povídek z rodného kraje Vojenský zbeh a Hosť majstra Čerta. Jeho nejznámějšími romány jsou díla Amenmária - Samí dobrí vojaci (1964, česky 1965), za který dostal Státní cenu, Kŕdeľ divých Adamov (1965, česky jako Smečka divých Adamů 1965) nebo Evanjelium čatára Matúša (1979). Podle jeho novel natočil Juraj Jakubisko snímek Zbehovia a pútnici (1968).
Zemřel ve čtvrtek 20. ledna v Bratislavě. Byl ženatý a měl tři děti.
Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje Jan Rejžek
