Středa 17. dubna 2024, svátek má Rudolf
130 let

Lidovky.cz

NEKROLOG

Česko

Maria Schneiderová (58) francouzská filmová a televizní herečka Do dějin kinematografie se zapsala ztělesněním devatenáctileté Jeanne, která naváže bouřlivý milostný vztah s ovdovělým Američanem v podání Marlona Branda v Bertolucciho skandálním snímku Poslední tango v Paříži (1972). Způsob despotického režírování herečku ale natolik znechutil, že s Bertoluccim do konce života nepromluvila.

Pověstná erotická scéna, v níž hraje zajímavou roli máslo, byla samozřejmě imitovaná, původně se však ve scénáři nenalézala a šokovaná dívka v ní prolila skutečné slzy. Nakonec ji proslavila v dobrém i ve zlém, neboť diváci a žel i někteří tvůrci umělkyni ztotožnili s postavou. Po několika dnech tedy odešla z natáčení Tajemného předmětu touhy (1977), neboť ji Luis Buňuel nutil, aby většinu scén hrála nahá. Stejně tak opustila exteriéry Brassova Caliguly (1979), když zjistila, že jde o špatně skrývanou pornografii.

S výjimkou úlohy bohémské Antonie v Salernově Drahých rodičích (1973), za niž dostala Donatellova Davida, studentky architektury, která cestuje s Jackem Nicholsonem v Antonioniho díle Povolání: reportér (1975) či sochařky, jež doprovází jugoslávského reportéra po stopách války v Golubovičově Sezóně míru v Paříži (1981), se její kariéra nakonec plně nerozvinula.

Popularitu nedokázala unést, pokusila se o sebevraždu, léčila se na psychiatrii, propadla kokainu, heroinu, LSD a alkoholu. Časem vyjevila svou bisexualitu.

Narodila se jako nemanželská dcera herci Danielu Gélinovi a sedmnáctileté modelce rumunského původu Marii Christine Schneiderové. Otec se k ní nikdy nepřihlásil. Vyrůstala s matkou, po jedné hádce v patnácti letech utekla do Paříže a vystupovala coby sborová tanečnice. Jistou dobu ji u sebe doma nechala přespávat Brigitte Bardotová a poradila jí, aby se zaregistrovala u herecké agentury Williama Morrise.

Poprvé se před kamerou objevila v Youngově přepisu Batailleova románu Vánoční stromek (1969). Viděli jsme ji také v Blancově Staré panně (1971), v Collardově Nocích šelem (1992), v úspěšné Zeffirelliho Janě Eyrové (1996) či v Blierově komedii Herci (2000). Naposledy stanula před kamerou ve Fitoussiho veselohře Život umělce (2007) a v Balaskoově Klientce (2008).

Vedla dobročinnou organizaci, která pomáhala nezaměstnaným a nemocným hercům. Loni v lednu se stala držitelkou francouzského čestného Řádu umění a literatury. Zemřela na rakovinu ve čtvrtek 3. února v Paříži. Nikdy se nevdala a neměla děti.

Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje Jan Rejžek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!