Ve 40. a 50. letech minulého století byla jedním z největších hollywoodských sexuálních symbolů a fotografie její smyslné postavy zdobily skříňky vojáků. Mezi nejznámější snímky s ní patří Hawksova hudební komedie Páni mají radši blondýnky (1953), v níž si zahrála a zazpívala po boku Marilyn Monroe.
Narodila se v rodině nadporučíka a bývalé kočovné herečky. Měla čtyři mladší bratry. Záhy se naučila hrát na klavír, po střední škole chodila Russellová do hereckých kurzů, přivydělávala si jako modelka. V devatenácti letech ji coby sekretářku svého zubaře objevil excentrický producent Howard Hughes a obsadil do westernu Psanec, který dotočil po Howardu Hawksovi. Film ještě ani nebyl uveden a fotosky už dráždily cenzurní Haysův úřad, takže se setkal s opožděnou a omezenou distribucí. Dívka zároveň zapracovala na pěvecké kariéře, začala vystupovat v rozhlasovém pořadu s orchestrem Kaye Kysera a nahrála první elpíčko Let’s Put Out the Lights (1947). V McLeodově muzikálu Bledá tvář (1948) si s Bobem Hopem zazpívala píseň Buttons and Bows, která dostala Oscara.
Natočila dvacítku snímků, jen jedenkrát okusila Broadway, v Sondheimově muzikálu Company (1971). V roce 1985 vydala Russellová paměti.
Zemřela v pondělí 28. února v kalifornské Santa Marii. Jejím prvním mužem byl profesionální hráč amerického fotbalu Robert Waterfield, druhým herec Roger Barrett, třetím realitní makléř John Calvin Peoples.
Po interrupci nemohla mít děti, a tak postupně adoptovala dva hochy a děvčátko.
O autorovi| Jan Rejžek, Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje
