„Komora jeho žádost zamítla,“ říká člen jejího představenstva Lubor Kinšt. S tím, že lékař nemá atestaci, ale nic dělat nemůže. Jak je to možné? Takovéto excesy umožnil způsob, jakým Rathem vedené ministerstvo osvědčovalo lékařům jejich kvalifikaci.
Rath využil toho, že v letech 2004 až 2009 bylo potřeba sladit česká pravidla pro vzdělávání lékařů s těmi evropskými. Zatímco čeští lékaři dělali první a druhou atestaci v základních oborech (například interna, chirurgie, gynekologie) a takzvanou nástavbovou specializaci (zakončenou zkouškou na úroveň druhé atestace) ve specializovaných oborech (například kardiologie), Evropa má jen jednu zkoušku. Ten, kdo jí projde, je lékařem se specializovanou způsobilostí. Ve zmíněném přechodném období ministerstvo lékařům dávalo osvědčení o této specializované způsobilosti.
Před Rathovým příchodem do úřadu byla pravidla jasná. Například internista s druhou atestací dostal osvědčení o specializované způsobilosti v oboru interna (vnitřní lékařství). Lékař s nástavbou kardiologa dostal osvědčení o způsobilosti v kardiologii.
„Rath zavedl praxi, která byla velmi, velmi ve prospěch lékařů. Někteří přišli lacino – a troufám si říci i nezákonně – k osvědčení, aniž měli potřebné vzdělání,“ řekl LN člověk, který na ministerstvu v této oblasti kdysi pracoval, ale nepřál si zveřejnit své jméno.
Velkou váhu tehdy získala licence lékařské komory. Lékař, zmíněný v úvodu, získal osvědčení právě takto. Neměl atestaci, požádal ale komoru, ať mu dá licenci na dobu určitou – než si atestaci doplní. Rathem vedené ministerstvo mu na základě této licence osvědčilo, že je kvalifikovaný ve svém oboru. Lékař měl kulaté razítko, slib, že dokončí vzdělání, hodil za hlavu.
