PRAHA Kompletně podepsaná Lisabonská smlouva putuje z českého úřadu vlády do Říma, kde ji uloží do trezoru. Smlouva, o kterou evropské státy sváděly dlouhé měsíce boje, začne podle švédského předsednictví EU platit od začátku letošního prosince.
Včera totiž padla i poslední překážka přijetí smlouvy, kterou pro Evropu představoval český prezident Václav Klaus. Ten včera jen několik hodin poté, co Ústavní soud dopoledne zamítl stížnost skupiny senátorů proti smlouvě, dokument podepsal. V tichosti, sám a bez účasti kamer.
Ústavní soud prakticky během tří minut v odloženém jednání konstatoval, že je Lisabonská smlouva v souladu s českou ústavou. Další návrhy na přezkoumání maastrichtské smlouvy, římské smlouvy a irských výjimek soud odmítl. Stejně jako neodpověděl na pět prezidentových otázek. Zato Klausovi uložil, aby dokument podepsal „bez zbytečného odkladu“.
Václav Klaus poté soud tvrdě zkritizoval. Verdikt je podle něj „zaujatou politickou obhajobou Lisabonské smlouvy ze strany jejích stoupenců“, země podle něj přestane být po vstoupení smlouvy v platnost „suverénním státem“. V neposlední řadě pak Klaus zkritizoval i fakt, že mu soud uložil podepsat smlouvu bez průtahů, s odkazem na zákon o Ústavním soudu. „To je zákon, který se zabývá činností Ústavního soudu, nikoli oprávněními prezidenta republiky, která jsou dána jen a jedině ústavou,“ reagoval.
I přesto se prý Klaus rozhodl verdikt respektovat, ačkoliv „s jeho obsahem i zdůvodněním zásadně nesouhlasí“, a smlouvu podepsal. Dostál tak slibu, který učinil, když vláda kvůli jeho požadavku vyjednala výjimku, podle které v Česku nebude platit evropská Listina základních práv kvůli obavám z prolomení Benešových dekretů.
Klausův krok včera přivítala většina politiků v Česku v čele s premiérem Janem Fischerem, který ji vzápětí kontrasignoval.
Pokračování na straně 2
Dokončení ze strany 1
„Oceňuji rychlost, s jakou prezident republiky zareagoval na dnešní rozhodnutí Ústavního soudu. Lisabonská smlouva, kterou jsem dnes rovněž kontrasignoval, díky tomu může vstoupit v platnost ještě před koncem tohoto roku,“ prohlásil premiér Fischer.
„Jsem velmi rád, že Česká republika nakonec potvrdila, že je pro ostatní členské státy důvěryhodným partnerem,“ dodal.
„Klaus je rád, má to za sebou“ Radostí se netajil ani exministr zahraničí a lídr TOP 09 Karel Schwarzenberg. „Zaplať pánbůh, že to máme za sebou. To už je nekonečně trapná záležitost, konečně se to ukončilo. Konečně se můžeme opravdu s plnou silou zapnout do práce pro budoucnost jak Evropy, tak České republiky,“ konstatoval.
Klausova rychlá reakce na verdikt Ústavního soudu ho prý nepřekvapila. „Když to už slavnostně slíbil, tak jsem očekával, že dodrží své slovo. Myslím, že je taky rád, že to má za sebou,“ dodal Schwarzenberg. To lídr socialistů Jiří Paroubek vyzdvihl především postoj strany. ČSSD byla - s výjimkou euroskeptiků - jedním z mála tuzemských politických uskupení, které se do Klause nepouštěly, když začal požadovat výjimku kvůli obavě z prolomení Benešových dekretů. S kritikou ale přišla ČSSD poté, co se ukázalo, že pro Česko nebude platit celá Charta lidských práv. To ale včera Paroubek nepřipomínal.
„Ukázalo se, že náš uvážlivý postup ve vztahu k Václavu Klausovi byl správný. Je dobře, že pan prezident neváhal s podpisem ihned po rozhodnutí Ústavního soudu,“ řekl Paroubek. Dodal, že jeho strana věnovala „procesu ratifikace velký politický kapitál a je ráda, že smlouva nakonec byla v ČR schválena“.
Podle šéfa ODS Mirka Topolánka „tato hra nemá vítěze“. Jak ho citovala ČTK, totiž z celého procesu ratifikace smlouvy, kterou jako premiér v Lisabonu podepsal a prosazoval proti vůli části své strany, „zůstala pachuť z jednání Ústavního soudu, pana prezidenta, EU, Paroubka i mých kolegů“.
Strana svobodných občanů (SSO) by podle svého předsedy Petra Macha ráda jednala o vystoupení z unie.
