Téma: Česká podnikavost. V úterý 17. března v Divadle Husa na provázku diskutovali ekonom Tomáš Sedláček, vydavatel, básník a spisovatel Martin Reiner a majitel soukromého pivovaru Stanislav Bernard. Diskusi moderoval Tomáš Mozga z Masarykovy univerzity (vlevo). Foto LN - Tomáš Hájek
V brněnském Divadle Husa na provázku probíhá až do listopadu cyklus diskusních pořadů nazvaný Úsvit v Čechách. Pátý z večerů, které se uskutečňují jednou měsíčně v rámci projektu Kabinet Havel, vám přiblíží studentky Masarykovy univerzity v Brně.
Zhruba půl hodiny před začátkem besedy o české podnikavosti se na Zelném trhu vynořují první skupinky diváků. Před divadlem o jejich zájem bojují nezvaní předskokani dnešních diskutujících - členové strany Moravané. Čas a místo své demonstrace si nevybrali jen tak náhodou, trnem v oku se jim stal název celého cyklu diskusí Úsvit v Čechách. Na transparentech jej zahořkle doplňují slovy „tma na Moravě“ a snaží se rozpoutat debatu o českém šovinismu.
Do sálu jsou návštěvníci vpuštěni těsně před začátkem programu. Každý z nich si najde své místo kolem dlouhého stolu, kde na přivítanou čekají skleničky s bílým a červeným vínem. Nejprve jedna z pořadatelek trochu neobratně omlouvá moderátora Jiřího Peňáse, jehož účinkování prý překazil komunikační šum. Diváky proto bude celým večerem provázet organizátor projektu Tomáš Mozga z Masarykovy univerzity.
Z reproduktorů zní hlas Marty Kubišové a do místnosti vchází dnešní hosté: ředitel pivovaru v Humpolci Stanislav Bernard, spisovatel, básník a majitel nakladatelství Petrov Martin Reiner a hlavní makroekonomický stratég ČSOB Tomáš Sedláček. Svou první otázkou pak moderátor zjišťuje, nakolik se pánové znají mezi sebou. Bernard připouští, že ho knížky baví, ale neví přesně, které z jeho oblíbených titulů vydal Petrov. Sedláček se sympatiemi k humpoleckému pivu nijak netají a Reiner prý pije pouze nealkoholické pivo v sauně. Když začínali, neměli nic Obou úspěšných obchodníků se moderátor vyptává na podnikatelské začátky. „Vydávali jsme nezávislý okresní týdeník a už tehdy nám do toho kecali. Abychom si na něj vydělali, začali jsme vyvážet pivo za hranice. Pak přišla dražba v Humpolci,“ popisuje svůj příběh Bernard. „Co na to říkala manželka?“ zajímá se dál moderátor. Bernard se usmívá a všechny ujišťuje: „Manželka je na mé nápady zvyklá a důvěřovala mi.“ Reiner žádný podnikatelský záměr zpočátku neměl. „Nejdřív jsem dělal v nakladatelství šéfredaktora. Když nám oznámili, že podnik končí, byly tam knihy mých přátel a já jsem je chtěl zachránit.“ Diváci se smějí, když Reiner popravdě přiznává, že se ještě před začátkem obchodní kariéry stihl rozvést, takže mu rodina v jeho aktivitách bránit nemohla.
Mozga svoji pozornost zase obrací k Bernardovi. Tentokrát se dotazuje, jakmezi zákonodárci prosadil daňové úlevy pro členy Českého svazu malých nezávislých pivovarů. „Oslovil jsem ministra financí, který změnu připustil. Pak jsem přesvědčil pár lidí z pravicové koalice,“ objasňuje Bernard a přiznává, že jakákoliv jeho aktivita byla vlastně reklamou pro pivovar. „To má tak někdo štěstí na jméno. Pivo pojmenované po mně by se prodávalo hůř,“ posteskne si ekonom Sedláček, který se zaujetím poslouchá příběhy obou hostů.
Moderátor dál poodhaluje roušku úspěšného podnikání a táže se na největší problémy, se kterými se hosté potýkali. „Nic jsme neměli, v okolí navíc byly další tři úspěšné pivovary,“ vzpomíná Bernard. „Já to ale nevnímal negativně, bavili jsme se při tom a chodili na pivo.“ Reiner za úspěch svého nakladatelství vděčí především knihám Michala Viewegha. „Ani jsem nechtěl vydělávat peníze. Když ale přišly, nevadilo mi to,“ dodává.
Cyklus diskusí s kritickou reflexí současné české společnosti probíhá od listopadu 2008 do listopadu 2009. Pořádají jej Masarykova univerzita (MU), Divadlo Husa na provázku a Dialog centrum, o. s., pod patronací Václava Havla a záštitou rektora MU Patra Fialy. Vstup zdarma, vstupenky si lze vyzvednout a rezervovat v pokladně, mail: vstupenky@provazek.cz.
Z dalšího programu: Česká krajina (17. 4.), Český muž (17. 5.), Česká kultura, české umění (17. 6.), České myšlenky (17. 9.), Česká společnost (17. 10.).
Začátky vždy ve 20 hodin.
Na řadu přichází nejužívanější slovní spojení poslední doby - ekonomická krize. Mozga cituje Václava Havla: „Proč musíme stále růst, když je nás pořád stejně?“ „Havel pravdu a lásku měl a vždycky mít bude,“ reaguje Sedláček, který pracoval pro našeho prvního českého prezidenta jako finanční poradce. „Samotný růst je ale zdravý, je to jeden z důležitých principů ekonomiky,“ doplňuje Bernard. Sedláček se obrací k publiku: „Jak to, že potřebujete každé dva roky nový mobilní telefon a nový laptop?“ „Ale laptopy se vyrábí tak, aby dlouho nevydržely,“ oponuje mu s úsměvem Reiner.
„Chtěl změnu, ale ne velkou“ „Jaké podniky byste přáli české společnosti?“ pokládá moderátor svou poslední otázku. „Úspěšné,“ shodují se všichni. Sedláček ještě doplňuje: „Takové, které nekončí za plotem své firmy.“ Na řadu přichází hudba. Jeden z herců Divadla Husa na provázku hraje na kytaru svéráznou úpravu písně Krasobruslař od Psích vojáků.
Středem pozornosti diváků se v závěru pořadu stává Sedláček. „Jakou pozici budetemít na setkání států G20?“ zní jeden z dotazů. „Já tam nebudu,“ odpovídá rychle Sedláček. „Mně je jedno, jestli bude přírůstek hrubého domácího produktu dvě procenta nebo čtyři. Mě zajímá, jestli se večer zase vožerem,“ čímž obrazně vyjadřuje okamžik, kdy krize pomine. Celou situaci nazývá syndromem pátečního večera a sobotního rána. Všemožné regulace jsou pak lékem na kocovinu. Dalšímu divákovi Sedláček vysvětluje, jak vidí úlohu nového amerického prezidenta Baracka Obamy: „Obama chtěl změnu, ale ne tak velkou.“
