VĚDNOHUBKY
Přesčasy v práci škodí zdraví, tvrdí autoři výzkumu zveřejněného tento týden v časopise European Heart Journal. Vědci dlouhodobě sledovali deset tisíc státních zaměstnanců v Londýně. Ve studii s názvem Whitehall II, která trvá už přes dvacet let, úředníci v dotaznících pravidelně odpovídají na různé otázky včetně pracovní doby a zdravotního stavu.
Vyplývá z nich, že lidé, kteří v práci tráví o tři a víc hodin déle oproti sedmihodinové pracovní době, která je u britských úředníků běžná, mají o šedesát procent vyšší riziko infarktu nebo anginy pectoris. Kratší přesčasy škodlivý vliv na zdraví nemají. Možných vysvětlení je podle výzkumníků celá řada. Srdeční choroby mohou souviset například s nedostatkem spánku, se stresem nebo s tím, že tito lidé častěji přecházejí nemoci, místo aby vyhledali lékaře. Podle hlavního autora studie, epidemiologa Miky Kivimäkiho z University College London, ale zatím není jasné, zda by omezení přesčasů vedlo ke snížení zdravotních rizik. Na to se má zaměřit další výzkum. Vědci se chtějí také podrobněji zabývat tím, do jaké míry přesčasy ovlivňují životní styl a psychiku zaměstnanců, ale i jejich krevní tlak a hladinu glukózy a cholesterolu v krvi. Doufají, že jim to pomůže objasnit vztah přesčasů a srdečních chorob.
Nemají odpůrci geneticky upravených rostlin v něčem přece jen pravdu? Studie zveřejněná včera v časopise Science ukazuje, že pěstování GMbavlny odolné proti škůdcům může nepřímo negativně ovlivňovat ostatní zemědělskou produkci.
Vědci deset let sledovali situaci v severní Číně, kde se pěstuje tzv. bt-bavlna. Obsahuje gen pro tvorbu jedovaté bílkoviny, kterou v přírodě produkuje bakterie Bacillus thuringiensis (odtud zkratka bt). Rostliny získávají odolnost proti žravým škůdcům, jako jsou brouci a housenky, a zemědělci nemusejí používat tolik pesticidů. Výzkum ale ukázal, že právě nepoužívání pesticidů na bavlníkových plantážích vedlo k přemnožení škůdců parazitujících na jiných plodinách, kteří tu dosud nepředstavovali větší problém. Ploštice například začaly napadat vinnou révu, broskvoně, jabloně a hrušně.
Bavlna přitom není jedinou bt rostlinou -ve světě je poměrně rozšířená také bt-kukuřice a začíná se prosazovat bt-banánovník. Autoři studie Jen-chuej Lu s kolegy z Čínské akademie zemědělských věd v Pekingu proto upozorňují, že bychom se měli více zabývat možnými vedlejšími dopady geneticky upravených rostlin na ekosystémy předtím, než je začneme ve velkém pěstovat.
Očkování novorozenců bývá traumatizujícím zážitkem - nejen pro miminka, ale často i pro jejich matky. Po každé injekci zpravidla následuje srdceryvný pláč. Nyní vědci v časopise Archives of Disease in Childhood přišli s trikem, jak bolest vyvolanou očkováním zmírnit. Stačí dát před injekcí novorozenci trochu sladkého roztoku glukózy a sacharózy.
Dřívější studie prokázaly účinky cukru jako analgetika u novorozenců před bolestivými zákroky, jako je obřízka nebo odběr krve. V souvislosti s očkováním ale zatím příznivý vliv cukru zkoumán nebyl. Odborníci z Toronta, Melbourne a Sao Paula proto analyzovali výsledky čtrnácti pokusů, při kterých děti ve věku 1 až 12 měsíců dostaly celkem 1674 injekcí. Zjistili, že děti, kterým lékaři předem podali roztok glukózy a sacharózy (v množství od několika kapek po půl lžičky), plakaly v průměru kratší dobu a méně intenzivně než ty, které dostaly jen vodu nebo nic. Efekt se výrazněji projevil u mladších dětí.
Vědci nedokázali určit ideální dávku či koncentraci roztoku ani nejvhodnější poměr glukózy a sacharózy, protože v každém experimentu byla použita jiná množství a jejich účinek nelze vzájemně porovnat. Přesto autoři radí lékařům, aby zvážili použití sladkého roztoku před bolestivými procedurami u novorozenců, včetně očkování.
O autorovi| Eva Vlčková redaktorka LN
