Do rukou dostali policisté podle slov šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Roberta Šlachty novou techniku – počítače a různé analytické programy, díky kterým mohou zločinecké struktury snáze sledovat.
Řada policistů také absolvovala či ještě absolvuje nejrůznější školení, a to doma i v zahraničí. Vzdělávací část projektu se podle ředitele odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra Martina Linharta zaměřila na lepší spolupráci specialistů na odhalování organizovaného zločinu a odborníky na národnostní menšiny.
Zapojeni do ní byli i lidé z nevládních organizací, vznikla brožurka o menšinách. „Pomůže nejen policistům, kteří jsou na ulicích, ale také specialistům, aby se mohli o menšinách dozvědět víc než jen o zločinu,“ dodal Linhart.
Lidé z neziskového sektoru pomáhali policistům zkušenostmi, které získali při práci s menšinami: „Pokud budou jednat s Vietnamcem, nebude jim důvěřovat, protože funguje v uzavřené komunitě a vidí v nich ohrožení nepřítelem. Když pochopíme, proč tomu tak je, můžeme lépe spolupracovat,“ vysvětlil Martin Kovalčík ze společnosti Člověk v tísni.
Celkem projekt podle slov ministra vnitra Radka Johna stál 552 000 eur (13,8 milionu korun), a nebýt norských peněz, nikdy by nevznikl. Malíř Škréta i hroši z Ostravy Norsko má sice jen necelých pět milionů obyvatel, především díky objevu rozsáhlých nalezišť ropy ale patří v přepočtu na obyvatele k nejbohatším a také nejštědřejším zemím na světě. Jen českým žadatelům tak Norové od roku 2004 nabídli tři miliardy korun na nejrůznější projekty.
Z norských fondů dostalo 20 milionů korun například unikátní Muzeum silnic ve Vikýřovicích na Šumpersku a příspěvek získalo i další muzeum – ve Stříbře.
Norové také v minulých letech přispěli 70 miliony Královéhradeckému kraji na investice do škol a zdravotnických zařízení. Podíleli se i na nákladné rekonstrukci děl barokního malíře Karla Škréty či rekonstrukci pavilonu hrochů v ostravské zoo.
