OSLO/PRAHA Utrácet ropné bohatství, nebo ho uchovat pro další generace? Taková byla hlavní otázka pondělních parlamentních voleb v Norsku, které je pátým největším vývozcem ropy na světě.
Norským voličům, kteří musí platit jedny z nejvyšších daní na světě, je dlouhodobým trnem v oku nechuť dosavadních vlád uvolnit nakládání s prostředky ve Vládním penzijním fondu. Do něj Norové od roku 1996 našetřili z prodeje ropy a zemního plynu úctyhodných 410 miliard dolarů (téměř 7,2 bilionu korun) v akciích a dluhopisech, což představuje přibližně 85 tisíc dolarů na obyvatele. Podle současných pravidel smí stát vydat z fondu každoročně pouhá čtyři procenta finančních prostředků. Letos, v době celosvětové hospodářské krize, bude výjimečně utraceno přes sedm procent.
Díky navýšení povolených prostředků se podařilo dosavadní středolevé vládní koalici norského premiéra Jense Stoltenberga zdárně vyvést zemi z hospodářské krize. Norská ekonomika hlásí jako jedna z prvních opět růst. Podle agentury AP v letošním druhém čtvrtletí klesla o 2,5 procenta, zatímco v EU to bylo v průměru 4,8 procenta. Kromě toho se v zemi daří držet nezaměstnanost pod třemi procenty.
Norští voliči výsledky ocenili a dali ve volbách nejvíce hlasů současné koalici. Rozdíl byl ale nepatrný - pouhé tři hlasy.
„Budeme se nadále snažit podporovat zaměstnanost a sociální stát,“ slíbil Stoltenberg, jehož Norská dělnická strana se se 64 mandáty stala nejsilnějším vládním uskupením. „Budeme pokračovat v hospodářské politice posledních čtyř let, která je zodpovědná, ale také připravena využívat peněz pro záruku zaměstnanosti,“ dodal premiér k tématu míry utrácení z energetického fondu. Všechny vládní strany se přitom shodly na nutnosti šetření a odmítají snižovat daně, protože by to znamenalo méně prostředků na vzdělání, péči o staré lidi a na zlepšení infrastruktury.
Pravice snížila náskok Naopak krajně pravicová Strana pokroku šla do voleb se slibem většího využívání peněz z energetického fondu a snížení daní. Ukázalo se, že šlo o tah správným směrem a voliči na to slyší. Strana pokroku se stala s 41 mandáty druhou nejsilnější stranou v parlamentu.
Šéfce strany Siv Jensenové, jejímž vzorem je britská expremiérka Margaret Thatcherová, se nepodařilo přesvědčit ke spolupráci opoziční Křesťanskou lidovou stranu, která obsadila v parlamentu deset míst, a Liberální stranu Venstre, jež získala dvě křesla. Nejednotnost pravice tak podle analytiků významně přispěla k úspěchu koalice levého středu.
Třetí nejsilnější stranou v norském parlamentu se 30 křesly zůstala Konzervativní strana Höyre, která jako jediná otevřeně prosazuje vstup Norska do Evropské unie. To však na obnovení prakticky mrtvé debaty o EU v Norsku stačit nebude.
***
KRIZE
Norsko prodělalo 2,77 bilionu korun
Ani norský Vládní penzijní fond nezůstal ušetřen dopadů světové hospodářské krize. Za období od ledna 2008 do února 2009 přišel kvůli propadu cen akcií o 945 miliard norských korun (přes 2,77 bilionu korun), což je pro srovnání více, než jsou plánované výdaje norského rozpočtu pro celý tento rok. Ty činí 840 miliard norských korun.
