Pondělí 24. června 2024, svátek má Jan
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Noví Evropané točí komedie i drsné příběhy

Česko

Letos už po třetí bude soutěžit 13 vybraných děl, debutů nebo druhých filmů evropských tvůrců o hlavní cenu Febiofestu.

O jejím držiteli opět rozhodne porota složená ze 33 milovníků filmu. Musíme říct, že zatím tito pečlivě vybraní nezklamali, spíš nás velice mile potěšili svým zaujetím a hloubkou kritické reflexe. O tom vypovídají i vítězné snímky: po estonském Magnusovi režisérky Kadri Koussarové to byl v loňském roce Sníh, stejně náročný a vážný příběh ze současné Bosny, jejíž obyvatelé se dodnes nevyrovnali s důsledky strašlivé války. I v tomto případě byla autorkou žena, Aida Begičová. Zvítězí zástupkyně něžného pohlaví také potřetí?

Kandidátek je několik: Uršula Antoniaková, Polka žijící v Holandsku vložila do osudí existenciální drama Nic osobního, příběh mladé ženy, která utíká za samotou zbavena všech vazeb s minulostí. Další Polka Kinga Debska bude soutěžit s polskočeskou koprodukcí, psychologickým dramatem Hel, ve kterém se představí také Áňa Geislerová. Strhující drama ze švýcarských Alp, ve kterých je ale místo přírodních živlů nejdrsnějším utlačovatelem mužská ruka, vypráví ve snímku Zvířecí srdce švýcarská režisérka Séverine Cornamusazová. Do časů, kdy mladé italské levičáky uhranula Valentina Těreškovová se vrací ve svém debutu Kosmonautka Susanna Nicchiarelliová, a že debutovat můžete kdykoliv, a dokonce i jako uznávaná hvězda, dokazuje ve své prvotině Popel a krev slavná francouzská herečka Fany Ardantová.

Tyto dámy ale budou mít silnou konkurenci. Třeba dva debuty z východní Evropy, Eastern Plays a Bratislavafilm, pojednávající o žhavé současnosti v postkomunistických zemích. Bulhar Kamen Kalev vypráví o aktuálním tématu, jež sužuje nejen Bulharsko, ale i další země bývalého východního bloku: o vzmáhajícím se pravicovém extremismu. Slovenský filmař Jakub Króner pak s velkou dávkou autenticity o městě, které důvěrně zná: o Bratislavě a její odvrácené tváři a podivných obyvatelích.

Návraty do minulosti Kurdský filmař Miraz Bezar žijící v Německu se vrací ve své prvotině Děti z Diyarbakiru do devadesátých let, kdy státní moc potlačovala kurdskou opozici a v některých případech její členy fyzicky likvidovala. Život desetileté Gulistan a jejího bratra Firata se změní během několika vteřin: tajná policie zavraždí před jejich očima oba jejich rodiče. Do minulosti se vrací také Rumun Titus Muntean. Jeho debut Kino karavana je trpkou komedií o cílevědomém agitátorovi, který se setkává s realitou komunismu na rumunský způsob.

Brit Tom Harper v debutu Skautská příručka pro chlapce vypráví o tom, jak těžké je nebýt ještě úplně dospělým, ale vlastně už ani dítětem. Chorvat Pavo Marinkovič představí komedii Milosný život zbabělce o trablech lásky v každém věku, napsanou a natočenou v lehce „woodyallenovském duchu“. Naopak Nor Pal Jackman vypráví v snímku Jernanger s jemnou nostalgií o stárnutí a touze po ztraceném mládí. A nakonec je zde ještě dvojice španělských režisérů Álvaro Pastor a Antonio Naharro, jejichž prvotina Já taky by se mohla stát jedním z diváckých hitů Febiofestu. Film, jenž chytne každého za srdce, aniž by se snižoval do podbízivé sentimentality, je inspirován skutečným osudem Pabla Pinědy, který jako první člověk v Evropě vystudoval s Downovým syndromem vysokou školu.

Ať už z boje o Grand prix Febiofestu pro nejlepší film vyjde vítězně jakýkoliv titul, naše 33–členná divácká porota to opravdu nebude mít lehké. Zato vy, ostatní festivaloví diváci, si rozhodně přijdete na své.

Autor: