REPORTÁŽ
VARŠAVA (od zpravodajů LN v Polsku) Nad tunelem, kterým se vcházelo na plochu bývalého Stadionu desetiletí ve Varšavě, ještě visí nápis Jarmark Europa.
Připomíná místo, kde jste mohli ještě nedávno sehnat široký sortiment oblečení, potravin a nelegálních kopií CD a DVD nosičů. Jenže největší tržiště na kontinentu muselo ustoupit fotbalovým plánům.
Necelé čtyři roky před začátkem Eura 2012 se Polsko jako jeden ze spolupořadatelů šampionátu pustilo na pozemku v blízkosti řeky Visly do stavby Národního stadionu.
V aréně pro 55 tisíc diváků by se měl odehrát zahajovací zápas turnaje, další dvě utkání ve skupinách, jedno čtvrtfinále a semifinále. „Pracovat se začalo před dvěma týdny,“ prozrazuje jeden z členů ochranky, která hlídá areál. Dál nikoho bez povolení pustit nechce.
Zpoza ohrady je vidět, že na místě betonové ruiny zatím vznikl hluboký kráter. Čilý ruch na staveništi panoval i tuto sobotu, přesto není jisté, jestli se všechno podaří dokončit včas.
Ze čtyř stadionů totiž v Polsku stojí jediný a ani ten není hotový úplně. „V Poznani je nutné dodělat boční tribuny,“ vysvětluje Kazimierz Oleszek z Polského fotbalového svazu. V Gdaňsku, Vratislavi a právě Varšavě nezbývá fanouškům zatím nic jiného než zapojit fantazii při pohledu na počítačové animace.
Trhovců je dost, dělníků málo V polské metropoli nejvíc brzdil rozjezd celého projektu kromě chybějících financí rébus, kam umístit zástupy trhovců, kteří se po roce 1989 postupně v betonové ruině usadili. Pozůstatky Jarmarku Europa najdete dočasně přestěhované na vedlejším parkovišti.
„Jde o provizorní řešení. Do května by měli zmizet i odtamtud. Nejsou z toho moc nadšení,“ přidává postřeh člen ochranky „stadionu“. Tržiště při pohledu z dálky připomíná záplavou chatrných střech z vlnitého plechu jihoamerický chudinský slum. Uvnitř má členité bludiště živností, kde nabízejí své zboží převážně asijští prodejci, zase chvílemi nádech orientálního bazaru. Na konci areálu vzniklo autobusové nádraží. Vilnius, Minsk, Kaliningrad, Tiraspol – ze zastávky na konci Jarmarku se odjíždí výhradně na východ.
Kam z něj zamíří trhovci, až se éra jedné z největších varšavských atrakcí definitivně uzavře? Asi nikam. Nejspíš se rozplynou v dalších 70 tržnicích ve městě.
Stánkařů je v Polsku dostatek, víc scházejí dělníci, kteří by pomohli nejen se stavbou stadionů, ale i vybudováním potřebné infrastruktury pro Euro.
Třeba na třísetkilometrové trase mezi Chorzówem, kde se česká reprezentace utkala s domácími fotbalisty, a Varšavou jedou auta po dálnici jen tři a půl kilometru.
Zbytek trasy tvoří její slabá imitace, na níž se český řidič setká s mnohem hlouběji vyjetými kolejemi, než je zvyklý z domova. Plynulý provoz brzdí také desítky křižovatek se semafory. A těsně u krajnice stojí... ano, trhovci nabízející převážně nasbírané houby a jablka.
Ti Polsku oživit zpomalený průběh příprav mistrovství Evropy, který opakovaně kritizovala i UEFA, asi nepomohou.
Tak kdo tedy? Vláda jedná s čínskými investory, kteří by mohli dodat i lidské zdroje. „Všichni naši dělníci už odešli za prací do Británie a Irska a teď tu chybí,“ zmiňuje Oleszek komplikovanou situaci. Vidiny fotbalového svátku se ale v Polsku ještě nikdo vzdát nechce.
