Středa 29. května 2024, svátek má Maxmilián, Maxim
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Nuda u dvora, v Sherwoodu, všude

Česko

Z Robina Hooda je v novém filmu něco na způsob Járy Cimrmana – duchovní otec Magny Charty, skautingu, spiritus agens velkých dějin.

Legrace s ním ale moc není.

Onovém filmovém zpracování příběhu legendárního zbojníka se píše jako o „Gladiátorovi ve středověku“, protože v režii Ridleyho Scotta v něm hlavní roli bojovného hrdiny opět vytvořil Russell Crowe. Ta charakteristika je ovšem nepřípadná – všechno to, co z Gladiátora udělalo film v rámci žánru hollywoodského spektáklu výjimečný, v Robinu Hoodovi absentuje.

Deset let starý velkofilm měl například výrazného hrdinu, jehož skutky vedly výrazné motivy – pomsta za vyvraždění rodiny a vojácká loajalita k ideálu Říma a zabitému císaři Marcu Aureliovi.

Také měl výrazného protivníka a odehrával se v nějakém životném světě. Dokonce vyjadřoval jakousi sice nijak objevnou, ale vcelku koherentní myšlenku o moci politiky a moci showbyznysu.

Robin Hood z toho nemá vůbec nic, je to nijak zvlášť zajímavý chlapík, který jako kdyby z oka vypadl Russellu Croweovi. Nějak se motá dějinami a díky různým neuvěřitelným náhodám je ovlivňuje. Ambicí autorů zjevně bylo vyjádřit se při zpracování historické látky k lecjakému současnému problému, ale výsledkem je guláš z všelijakých nedovařených klišé. Scottův snímek – s mírnou nadsázkou řečeno – ukazuje cestu jednoho ostrostřelce od antiautoritářského republikanismu a libertariánského anarchismu (dům Angličana je jeho hrad, stát nemá co vymáhat nějaké daně) k jakémusi skautingem šmrncnutému komunismu (každému podle jeho potřeb a děti ať se učí uzlovat).

Legendu o zbojníkovi, který bohatým bral a chudým dával, Scott a scenárista Brian Helgeland vyprávějí poslední dobou populárním stylem „jak to bylo doopravdy“. Činí tak s kombinací ignorance a arogance, vůči mýtu a jeho síle i vůči té „skutečné“ historii.

Robin Longstride (Russell Crowe) je lučištník prostého původu v armádě krále Richarda (Danny Huston). Když monarcha na bojišti zahyne, vydá se hrdina s parťáky po vlastní ose domů. Cestou díky shodě okolností přibere královskou korunu a identitu zabitého šlechtice Loxleyho. Jeho roli nakonec hraje důsledněji, než čekal, mezi ním a vdovou Marion (Cate Blanchettová) to totiž parádně zajiskří. Větší pozornost ale film v úvodu věnuje komplikovaným mezinárodním intrikám, v nichž figuruje slabošský král Jan (Oscar Isaac), jeho zrádný rádce Godfrey (Mark Strong) a další urození Britové a Francouzi. Není ale zřejmé, proč by mělo kohokoli zajímat, která z těch nudných karikatur bude mít nakonec navrch (bezkonkurenčně největší bestie jsou Francouzi – to se v Cannes jistě líbilo). Jako nezajímavá skica působí ale i hrdina sám, o jeho družině ani nemluvě. I Longstride nakonec začne dělat dějiny (pasáž, v níž odhalí příběh svého otce, nebo když zaimprovizuje zásady Magny Charty, jsou za hranicí nezamýšlené legrace). Nakonec autoři film dokopou k závěrečné bitvě – nasnímané a inscenované kompetentně, ale bez srdce.

Pro Scottovy filmy je charakteristická barevnost, avšak hra se světlem se nekoná – film vypadá bezbarvě, občas v něm panuje značné šero. Možná to byl umělecký záměr, možná byla v sále, kde se konala novinářská předváděčka, špatně nastavená projekce. Pokud tím chtěl promítač naznačit, že na tohle se prostě nechce dívat, docela ho chápu.

***

Robin Hood (USA/UK 2010) Režie: Ridley Scott Hrají: Russell Crowe a další Premiéra: 13. 5. 2010

Autor:

7 tipů, jak na citlivé zuby v těhotenství
7 tipů, jak na citlivé zuby v těhotenství

Hladina hormonů v těle se v průběhu těhotenství mění stejně jako chutě a jídelníček. Mnoho těhotných také trápí časté nevolnosti. Následkem toho...