PRAHA Městský soud v Praze vynese již za týden průlomový verdikt. Soudce Martin Valehrach rozhodne spor, jestli jedna z ikon Prahy - golem - „patří všem“, nebo je za jeho komerční využití nutné platit. Rozsudek měl padnou již včera. Spor je ale velmi zamotaný a nově se v něm navíc objevily další, možná rozhodující důkazy. „Z těchto důvodů vynesu rozsudek až za týden,“ vysvětlil odklad Valehrach.
Zda existoval a jak vypadal původní pražský golem Rabbiho Löwa, již zřejmě nikdo žijící neví. Naprostá většina Čechů i turistů si ale golema představuje jako hliněného obra se žhnoucíma očima a svorníkem držícím pohromadě puklou hruď z filmu Císařův pekař a Pekařův císař.
Filmového golema „stvořil“ v roce 1951 sochař Jaroslav Horejc. Ten už je sice čtvrt století mrtvý, práva ale přešla na dědičku Dagmar Dományovou. Sporů o golema leží na soudech několik. Ten pilotní, kdy Dományová žaluje Wax Museum Prague (Muzeum voskových figurín Praha) o sto tisíc korun kvůli tomu, že několik let využívalo k propagaci dvě figuríny golema, skončí příští úterý a určí, jak budou pro příště soudy na podobné spory hledět.
Spor o golema má několik rovin a komplikuje ho skutečnost, že očití svědci jsou již buď mrtví nebo si nic nepamatují. Nesporným faktem je, že před Horejcem byl vždy golem zpodobňován jako expresivně oblečená lidská postava, a teprve sochař jí vtiskl rysy hliněného monstra. To u soudu potvrdila expertíza Arne Paříka z Židovského muzea.
Je ale také pravda, že originál Horejcova golema neexistuje a zmizely i všechny sochařovy skici - pokud tedy existovaly. Valehrach už proto před lety žalobu Dományové zamítl s vysvětlením, že nápad se stává námětem uměleckého díla až ve chvíli, když je „nějakým způsobem materializován“, a tento fakt musí žalobce prokázat. Vrchní soud mu ale případ vrátil k dořešení.
Jednatel voskového muzea Zdeněk Kočík navíc k dovršení všech zmatků namítá, že jeho golemové byli jiní: „Myslím, že je absurdní chtít po mně 100 tisíc korun. Nezpochybňuji, že Horejc udělal sochu do filmu. Já ale od začátku tvrdím, že náš golem je jiný než ten pana Horejce.“ Rozhodnout měl posudek Vysoké školy umělecko-průmyslové. Ani ten ale příliš jasno do věci nevnesl. Kočíkovi golemové se podle něj od toho Horejcova opravdu poněkud liší, „v silných autorských znacích“ jsou však prý totožní.
U soudu navíc včera vypovídal architekt Jan Zázvorka, syn nyní již mrtvého hlavního výtvarníka filmu. Zázvorka se sice narodil až sedm let po natočení filmu, přesto soudu o golemovi pověděl spoustu podrobností: „Můj otec se při filmování seznámil s mojí matkou - kolikrát jsme se o tom spolu bavili.“
Podle Zázvorky Horejc skutečně namaloval skici, a dokonce vyrobil trojrozměrnou sochu golema: „Takové věci bohužel nejčastěji končily na smetišti a nedochovaly se.“ Zázvorka tak de facto, byť nebyl přímým svědkem, potvrdil, že Horejc neměl v hlavě jen nápad, podle kterého filmoví řemeslníci připravovali potřebné modely golema. Advokát Dományové pak ještě soudu předložil knihu Ondřeje Suchého, ve které je údajně Horejc vyfocen se „svým“ golemem. Právě kvůli těmto důkazům Valehrach soud odročil.
***
Slavné spory
Soudní pře se nevyhnula například autorovi oblíbeného Krtečka Zdeňku Milerovi, jehož postavičku napodobovali padělatelé textilu. Šéfka Divadla Spejbla a Hurvínka Helena Štáchová se zase soudila o autorská práva na legendární loutky s Městským ústavem sociálních služeb v Plzni. A známé jsou rovněž spory vnuka Josefa Lady o komerční využívání Ladových motivů.
