Pište, prosím...

Pane Vaculíku, i když s Vámi někdy nesouhlasím, jsem pro, abyste v psaní pokračoval. A ty Vaše "šuplíkové" texty  by mě také zajímaly. Týden co týden  se těším  na Vaše úterní Poslední  slovo, (i když si ho tedy někdy přečtu až ve středu). Každý má nárok na pochybnosti a líbí se mi, že Vy ty své  dovedete  přiznat.  Vaše texty jsou  opravdu ze  života, nevnucují se, nenabádají, ponechávají na každém, ať o nich přemýšlí vlastní hlavou. A  opravdu, dnes  je nad čím se zamyslet -  i podivit...  Spolu s Vámi...

Zdraví Vás Mirka :-))