Čtyři hvězdičky pálivosti ze tří S oblibou dávám k dobru historku z Chiang Mai, kde jsem si na ulici objednal typický salát z papáji, který měl už v názvu slovo pálivý. Přeloženo do grafických symbolů - čtyři hvězdičky na škále od jedné do tří.
První sousto bylo děsivé, při druhém se mi rozhořela celá pusa a při třetím i vnitřnosti. Moje žena odmítla ochutnat a já se pomalu smiřoval s tím, že tuhle bitvu prohlásím za prohranou a jídlo potupně vrátím. Ale ještě jsem si dal další sousto - a najednou jsem v té bolesti objevil jakousi zvrácenou rozkoš. A tak jsem fascinovaně jedl dál a přitom cítil, jak se mi v těle rojí endorfiny, které se vyplavují vždy, když je třeba potlačit bolest. Z hlavy mi sice stékal jeden čúrek potu za druhým, ale prožitek rozkoše se stále zvyšoval. S posledním soustem jsem byl téměř v extázi.
„Tak proto všichni Thajci milují pálivé,“ říkal jsem si a před očima mi bleskl obraz pytlíčků s nakrájeným ovocem, které se tu prodávají na každém nádraží. Přirozená chuť ovoce nestačí, ke kouskům ananasu, vyloupaného pomela či manga dostanete malý sáček se směsí cukru a chilli, do kterého se kousky ovoce namáčejí. Už jste někdy jedli pálivý ananas? Že ne? Velká škoda, pálivý tón svědčí i ovoci.
Thajská pálivost je ovšem vyvážena dalšími chuťovými aspekty. Téměř všechna jídla se připravují jako sladkoslano-kyselo-pálivá. Navíc ke každému jídlu dostanete několik dochucovacích mističek (ocet s chilli papričkami, sušené chilli, cukr či rybí omáčku místo soli), abyste si mohli nudle či polévku doladit podle vlastní chutě či nálady. Jak obrovský rozdíl proti českým obědům! Když vás pozve nastávající tchyně na svíčkovou, nemáte žádnou možnost si jídlo přizpůsobit vlastním preferencím. Naopak v Thajsku si každé jídlo doladíte sami.
Chilli i pro děti Pálivost má samozřejmě i významnou fyziologickou funkci, neboť podporuje trávení (dát si v thajském hicu knedlo vepřo zelo, večera nedožijete) a současně jídlo svým způsobem sterilizuje. Super pálivá jídla tu v žádném případě nejsou doménou mužů, jedí je všichni včetně malých dětí.
„Já jím z celé rodiny jídla v nejpálivější verzi,“ svěřila se nám majitelka školy vaření v slavném městě Kanchanaburi, kde jsme absolvovali jednodenní kurz vaření (jen pro srovnání - vyšel nás na směšných 400 korun, zatímco v Česku jsem nedávno viděl nabídku na podobný kurz za čtyři a půl tisíce, což je opravdu neuvěřitelná zlodějna). Naučili jsme se červené curry, výbornou polévku Tom Kha Kai a vyhlášené nudle Pad Thai. A hlavně jsme se královsky najedli. I když mě to znovu pálilo jako čert. Ale tentokrát to nebyla náhoda. Místo doporučené jedné chilli papričky jsem si v rámci osobního experimentu do své porce nadělil hned tři. „Ty jsi blázen,“ vykřikla má žena, když to ochutnala.
Musím přiznat, že měla jako obvykle pravdu...
