TALK OF THE TOWN Petra Zavadila
Dostal jsem z ministerstva životního prostředí pozvánku na tiskovou konferenci. E-mailem. Chtěl jsem tam jít. Tak jsem dal mechanicky příkaz k vytisknutí pozvánky. Pak jsem se ale zarazil. E-mail končil výzvou: „Prosím, než vytisknete tento e-mail, vzpomeňte si na životní prostředí.“ Vzpomněl jsem si. A zapsal si místo a čas tiskovky do notesu.
Udělal jsem dobře? Budu-li myslet na životní prostředí častěji, pomůžu tím nějak někomu? Zachraňuji planetu?
Zjistil jsem, že návodů na správný životní přístup je plný internet. Nejaktivnější je v tom sdružení Arnika, následované hnutím Greenpeace a Evropskou unií. Recyklujte a používejte recyklovaný papír, shodují se na prvním a druhém přikázání. A poradí vám.
Greenpeace dokonce zveřejnila podrobný přehled toaletních papírů na českém trhu, v němž je vyznačeno, který výrobek je 100procentně z recyklovaného papíru, který částečně a který je z nové buničiny, tedy ze dřeva.
Dobře, ale proč bychom to měli dělat? Zde už argumentace učitelů zodpovědného životního stylu není tak neprůstřelná. Jasně, vzpomínám si: šetříme tak naše lesy. Jenže lesů neubývá. Ve vyspělém světě jich spíše přibývá. A odpůrci recyklace dokonce tvrdí, že pokles zájmu o dřevo by vedl k omezení výsadby nových lesů.
V Česku se tato argumentace zdá trochu přitažená za vlasy. Podle Jaroslava Tauce, ředitele sekretariátu Svazu průmyslu papíru a celulózy, se zde ročně vytěží 13 až 14 milionů plnometrů dřeva. A z toho pouze tři miliony plnometrů odebere papírenský průmysl.
Takže to vypadá, že recyklací lesy ani nešetříme, ale ani neničíme.
Greenpeace píše: „K výrobě jedné tuny přírodního papíru je potřeba 240 000 litrů vody, 4700 kilowatthodin energie a sedmnáct vzrostlých stromů. Proces výroby stejného množství recyklovaného papíru ze sběru si žádá jen 180 litrů vody, 2750 kilowatthodin energie a nejsou k tomu potřeba žádné stromy.“ Zní to přesvědčivě. Ale.
Co všechno šiřitelé zahrnují? Začíná výroba recyklovaného papíru svozem kontejnerů? Počítají tam Greenpeace třídění papíru a odstraňování tiskařských barev? A čištění odpadních vod?
Nevíme. Jaroslav Tauc z papírenského svazu tato čísla zpochybňuje. Právě poukazem na vysoké náklady na čištění papíru a odpadních vod.
Navíc, z publikací ekologických organizací to vypadá, že výroba papíru je perpetuum mobile, které by se při zodpovědném chování spotřebitelů mohlo klidně obejít bez stromů. Což je samozřejmě nesmysl.
V Česku se podle Jaroslava Tauce vyrobí ročně 1,5 milionu tun papíru. Půl miliónu se nemá šanci vrátit do papíren: skončí v kanalizaci, v knihovnách atd. Dalšího téměř půl milionu tun se znovu použije na výrobu papíru.
Ale hlavně: ne každý papír lze získat z recyklované suroviny, z každého sběru nelze vyrobit nový papír a papír lze recyklovat jen několikrát.
V Česku se podle Jaroslava Tauce takto vyrábí hlavně obalové prostředky včetně lepenek a plat na vejce a novinový papír. Například recyklovaný toaletní papír vyrábí pouze dvě firmy. Zbytek se dováží. Recyklovaný kancelářský papír se dováží zcela.
„Bez recyklace nemá papírenský průmysl šanci na existenci,“ říká Jaroslav Tauc z papírenského svazu. Vypadá to tedy, že v něčem přeci se environmentalisté a papírníci shodnou.
A my ostatní? Měli bychom používat zdravý rozum. Recyklovat papír? Ano. Pokud je recyklovatelný, je škoda, aby shnil. Tedy: pokud odvoz tříděného papíru ke speciálnímu kontejneru nepoškodí přírodu víc, než jí pomůže.
PS: A máme papírem šetřit? Zcela jistě ve vlastním finančním zájmu. Nechápu, proč to nedělají jiní! Proč musím třeba na poště v čase počítačů vyplňovat formulář na zřízení dosílky trojmo a každého půl roku znova!
