V pozoruhodném románu londýnského Řeka Panose Karnezise Večírek, který nedávno vydalo nakladatelství BB/art v překladu Viktora Janiše, mě mimo jiné zaujala tato scénka. Tchán hlavní postavy trpěl srdečními potížemi, a tak mu manželka začala cenzurovat zprávy, které pro něj pokládala za nevhodné. Každý den po obědě si sedla v obýváku a s nůžkami v ruce začala probírat noviny, přičemž obzvláštní pozornost věnovala nekrologům. Teprve když odstranila všechny znepokojující články, předala noviny služce, ať je donese manželovi.
Tohle se stát v Česku při prezidentské volbě, mužíčkovi zbude možná leda křížovka.
Když ještě nebyl internet, různé bizarní věci jsem si taky vystřihoval a naopak archivoval, takže mám ještě někde schovaný úžasný rozhovor Vasila Biľaka s americkými novináři, básně Miroslava Floriana z Rudého práva nebo blahopřání Ferdinandu Vaňkovi k narozeninám tamtéž. Do sbírky by po minulých dnech nepochybně patřil slavný výrok Ivana Langra, který odhalil v Martinu Bursíkovi skrytého vraha bobrů, a taktéž faktická poznámka premiéra této země Mirka Topolánka: „Ať jdou do prdele všichni.“ Inu, co se na vojenském gymnáziu naučíš, v politice jako když najdeš, jebem ti boha.
Napjatě čekám, kdy se probudí Ivan Mládek a rozmnoží můj archiv nějakými podobně trefnými oslavnými verši ke znovuzvolení Václava Klause jako ondyno v častušce k jeho šedesátinám, v níž k výrazu „ten, co má ježečka, brejle a kníra“ geniálně zarýmoval „svírá“.
Svěrače mi naštěstí neselhaly, když jsem slyšel z úst již otrnulé novopečené hlavy státu v debatě na Primě, že dvaadvacetistupňový mráz na Kvildě je důkazem proti globálnímu oteplování, nebo četl v pondělní MF Dnes, kterak ve svém setrvání na Hradě vidí „vítězství tak klíčové pro celou naši zemi jako máloco“. A olympijské zlato hokejistů z Nagana bylo vosk, pane prezidente?
Do svých soukromých šanonů jsem si mohl založit i povolební glosu, kterou jsem napsal pro Radiožurnál, tam se ji ale báli (?) odvysílat. Co bych vám ji nepředvedl? „Těsně před začátkem jarní části naší fotbalové ligy fanoušky obou pražských S poněkud rozčílila zpráva, že do Slavie přichází posila ze Sparty, záložník Martin Abraham. Rivalita mezi kluby je odvěká, nebývá zvykem, aby si celky často měnily hráče, a přestup k soupeři rovná se těžké zradě. Fotbalista je však profesionál, který se živí kopáním do míče a pokud se někde cítí nevyužitý, proč by nešel tam, kde o jeho služby stojí.
V politice se něco podobného děje čas od času také, viz přetáhnutí poslanců Pohanky a Melčáka od sociální demokracie k ODS. Stejně tak sociálnědemokratický poslanec Snítilý při páteční volbě prezidenta náhle přeběhl, hlasoval pro Václava Klause, načež byl ihned vyloučen z poslaneckého klubu. I kdybych stokrát věřil řečem o čistém svědomí, tak jako ve fotbale, za každým přestupem stojí peníze. Slavia upřímně zveřejnila, že za Abrahama zaplatila Spartě deset milionů. Čekám tedy, kdy a kdo nám řekne, kolikpak třeba stálo převlečení Snítilého volebního dresu.“
Slavia za Abrahama zaplatila Spartě deset milionů. Čekám tedy, kdy a kdo nám řekne, kolikpak stálo převlečení Snítilého volebního dresu.
