Výpovědi svědků byly nepřesvědčivé. Verdikt se opíral o důkazy z kriminalistické laboratoře. Půda odebraná z pneumatik Barnesova náklaďáku se měla shodovat s půdou na místě činu. Na kapotě auta se našel otisk látky džínsů. Podle kriminalistů stejné, z jaké měla kalhoty oběť.
Ani jedna z těchto analýz není stoprocentně spolehlivá. Kriminalisté nevědí, s jakou pravděpodobností se shodnou otisky dvou různých typů látek a jaká je šance, že se podobná půda vyskytne na dvou různých místech.
To vše jsou pro rozhodování soudů klíčové údaje. Když bylo možné prozkoumat DNA pachatele zajištěnou na místě činu těmi nejmodernějšími testy, ukázalo se, že Barnes zločin nespáchal. Z vězení, kde strávil bezmála 20 let, byl propuštěn v listopadu loňského roku.
„Je to jen jeden z dlouhé řady případů, kdy byli lidé nespravedlivě odsouzeni na základě důkazů nevhodných nebo nepřesných kriminalistických analýz,“ říká Barry Scheck z iniciativy Innocent Project, která se zabývá prověřováním sporných soudních případů v USA. V jeho rámci bylo díky analýzám DNA do února 2009 osvobozeno 232 odsouzených.
