Ještě nikdy nepropadla v meziměsíčním porovnání česká průmyslová výroba tak jako v listopadu. Sklárny se hroutí, automobilky omezují výrobu, stále větší množství výrobků končí na skladě. Globální krize prostě dorazila do Česka. A reflektují to již všichni - vládnoucí i opoziční politici, bankéři, průmyslníci...
Tedy, téměř všichni. Zbývají totiž odboráři. Ti se zřejmě rozhodli krizi ignorovat. Jejich taktika v tripartitním jednání se totiž dramaticky nemění: chtějí více peněz pro zaměstnance, zachování všech možných i nemožných benefitů. A hrozí stávkami, jako naposledy zaměstnanci v dopravě. Tedy klasika.
Avšak nynější situace klasická rozhodně není. Důraz by dnes měl být kladen na zachování a udržitelnost pracovních míst.
Práce nesmí být vnímána jako samozřejmost a také ne jako prostředek k vydírání. Německé odbory to již pochopily. Ty české jsou na řadě. Je nejvyšší čas.
Více čtěte na straně 15
