Podle webu pražského magistrátu, kde je přehled oznámených veřejných shromáždění, hlásí u Malostranského náměstí odboráři účast 7 500 lidí. Svaz KOVO chce na Malostranském náměstí podle magistrátního seznamu vyjádřit svůj nesouhlas s konsolidačním balíčkem, s plánovaným navyšováním důchodového věku, navrhovaným růstem minimální mzdy a s poplatkem za obnovitelné zdroje energií. Požadovat chce dřívější penzi pro náročné profese. Předáci svazu KOVO očekávají 500 až 1 000 účastníků.
Akci na Malostranském náměstí a v Mostecké a Karmelitské ulici chce mít i Asociace samostatných odborů (ASO). Magistrátu nahlásila 5 000 odborářů. Předáci ČMKOS, ASO a svazu KOVO se chtějí v úterý sejít a akce koordinovat.
Ke stávce vyzývá nejpočetnější svaz KOVO, podporují ho čtyři průmyslové svazy a odboráři Škoda Auto. Připojit se chce Asociace samostatných odborů (ASO).
„V rámci Dne protestů se po celé republice uskuteční mnoho různých akcí. Jednou z nich bude i společná demonstrace Za lepší budoucnost ČR, která se uskuteční na Malostranském náměstí,“ uvedla ČMKOS na svém webu.
Členy a členky odborů svolává ve 12:00 na náměstí Jana Palacha. Odtud by měli ve 12:30 vyrazit přes Mánesův most, Klárov, Letenskou, Josefskou a Mosteckou na Malostranské náměstí, kde má od 13:00 začít demonstrace. Předáci tak chtějí nedaleko Sněmovny, která ale v pondělí nezasedá, přednést společné prohlášení. Pořadatelé magistrátu ohlásili 1 500 účastníků.
ČMKOS je největší odborová centrála v zemi. Sdružuje 31 svazů s asi 270 000 členů. Z nich zhruba 77 700 je ve svazu KOVO. ASO je menší centrála, zastřešuje ale například vlivné železničářské či lékařské odbory.
Odbory by měly mít nejméně tři dny před stávkou jasno, kolik lidí a která pracoviště přeruší při plánovaném protestu v pondělí 27. listopadu práci. Počet pracovníků a seznamy míst, která budou mimo provoz, musí předat zaměstnavatelům. Za prostávkovanou dobu není nárok na mzdu. Ti, kteří chtějí pracovat a kvůli stávce nemohou, by měli mít svůj průměrný výdělek. Vyplývá to ze zákona o kolektivním vyjednávání, který pravidla stávek upravuje.
Zvláštní stávkový zákon Česko nemá
Právo na stávku zaručuje Listina základních práv a svobod „za podmínek stanovených zákonem“. Pravidla jsou v normě o kolektivním vyjednávání, která zmiňuje ale jen stávku ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy. Právníci ČMKOS už dřív uvedli, že to neznamená, že by se v ČR mohlo stávkovat jen kvůli kolektivnímu vyjednávání. Listina podle centrály umožňuje i jiné stávky, postupovat se při nich ale pak má podle normy o kolektivním vyjednávání.
Podle tohoto zákona odbory stávku vyhlašují tehdy, pokud o ní hlasovala aspoň polovina zaměstnanců a aspoň dvě třetiny z nich s ní souhlasily. Odboráři musí aspoň tři dny předem oznámit, kdy stávka přesně začne a kolik zaměstnanců se jí zúčastní. Zaměstnavateli musí sdělit důvody zastavení práce a dodat musí seznam pracovišť, která nebudou v provozu.
Účast na stávce se bere jako omluvená nepřítomnost v práci. Za prostávkovanou dobu mzda nenáleží. Lidé, kteří se do stávky nezapojí, ale nebudou kvůli ní moci pracovat, by měli dostat náhradu mzdy. Odpovídat by měla průměrnému výdělku. Pokud stávkující žádá o dávky, úřad práce by pokles příjmu kvůli stávce neměl při posuzování nároku na podporu zohlednit.
Stávkovat nesmějí zdravotníci či pečovatelé kvůli ohrožení života pacientů a klientů. Ve stávce nemohou být ani soudci, státní zástupci, vojáci, policisté, pracovníci letového či telekomunikačního provozu, obsluha jaderných elektráren, hasiči či záchranáři.
Poslední větší stávka se v Česku konala v polovině června 2011, kdy dopravní odbory na protest proti chystaným vládním reformám na celý den zastavily vlaky v zemi a pražské metro, v některých městech pak omezily tamní dopravu. Předáci původně stávku vyhlásili v pátek, konat se pak měla v pondělí. Tehdejší vláda se obrátila na soud. Ten kvůli zákonným podmínkám s třídenní lhůtou pondělní stávku zakázal. Odboráři ji pak odsunuli na čtvrtek. Kabinet ani po ní od záměrů neustoupil, podle něj byly reformní změny potřeba.
