To je i případ Hanky M. z Prahy, matky osmileté dcery a šestiletého syna. „Jsme odříznutí úplně od všech financí. Pracovala jsem v restauraci jako servírka na dohodu o provedení práce, což je teď průšvih,“ říká žena, která s dětmi dříve žila v azylových domech, nyní třetí měsíc v podnájmu. Děti má ve střídavé péči po šesti týdnech, jejich otec je ale cizinec a uvázl za hranicemi.
„Navíc už půl roku nezaplatil výživné. Jelikož je určené vysoké výživné 20 tisíc měsíčně, tak přestože je na něj uvalená exekuce, kterou můžu úřadům doložit, zaniká mi kvůli tomu zřejmě nárok na hmotnou nouzi,“ vypráví Hanka M. Jak pro Lidovky.cz potvrdila advokátka Daniela Kovářová, začalo zároveň přibývat výpadků na výživném ze strany otců, kteří sami přišli v koronavirové krizi o výdělky. Radí, aby se mezi sebou rodiče pokusili domluvit.
Hance teď chybí prostředky na jídlo i nájem. Přes organizaci Klub svobodných matek požádala o potravinovou podporu. Ozvalo se několik dárkyň: jedna dobila kredit, další dvě poslaly pár stovek, jiná zajistila menší nákup a darovala 400 korun na léky pro syna. „Pak se objevil pán, který nám udělal obrovský nákup potravin a drogerie asi za pět tisíc, pomohl převézt ledničku a zařídil nám obědy. Nebýt těchto lidí, nemáme už asi ani co jíst,“ popisuje s vděkem.
Lidé na odkladu splátek vydělají, říká ekonom. Plošná podpora je ale podle něj nepotřebná |
Na ošetřovné Hanka nárok nemá, o příspěvek v hmotné nouzi a o jednorázovou mimořádnou okamžitou pomoc na úřadu práce zažádala, ale zatím jí nevyhověli. „Řekli mi, že si mám zažádat znova, ale dostanu peníze jen za měsíc, ve kterém žádám. Za březen už ne. Mají třicet dní na vyřízení, nemám navíc trvalé bydliště v Praze, takže pro mě šedesát dní. Už to pomalu vzdávám. Je to velký stres, nevím, z čeho nakonec zaplatím nájem,“ líčí do telefonu. „Všude řeší OSVČ, malé firmy, exekuce, pozastavení splátek, a mně nikdo nic nedá,“ dodává k aktuální situaci.
Pomoc jen pro některé
Na zdlouhavou administrativu při vyřizování dávek upozorňují i pracovníci sociálních služeb. „Rodiče to potřebují teď, ne za 30 dní,“ říká Dana Pavlousková, ředitelka Klubu svobodných matek, který pod sebou sdružuje přes devět tisíc matek samoživitelek i otců samoživitelů. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhlo úřadům práce ulehčit v tom, že lidé u některých dávek nebudou muset dokládat příjmy za poslední tři měsíce.
Schillerová zmírní podmínky pro přiznání podpory 25 tisíc korun podnikatelům. Vypustí klauzuli o poklesu příjmů |
Třeba na jednorázovou mimořádnou okamžitou pomoc podle Pavlouskové ale dosáhnou jen lidé s těmi úplně nejnižšími příjmy, přičemž současná krize existenčně zamává i s jinými. Klub svobodných matek začal poskytovat mimořádnou finanční pomoc a více než stovce samoživitelů v nouzi rozdal dva tisíce korun na potraviny a léky. Samoživitelů je podle Klubu v Česku asi 200 tisíc.
Náklady na jídlo vzrostly
Největší problém je podle ní právě fakt, že samoživitelé s příjmy žijí z měsíce na měsíc a mnoho z nich si není schopno vytvářet úspory jako běžné rodiny. Když pak příjem spadne na 60 procent, jsou v úzkých. „Pro samoživitelky by mělo být ošetřovné alespoň 80 procent,“ míní Pavlousková. Kategorie, o kterou se stát zatím nijak nepostaral, jsou právě pracující na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Přestože ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová slibovala, že o pomoci jedná, poslanci návrh opozice neschválili s tím, že se jím budou zabývat v budoucnu.
Brigády jsou často stěžejní i pro samoživitelky na rodičovské. „Pobírám příspěvek 12 tisíc korun, samotný nájem je 15 tisíc. Z brigády ve skladu jsem si vždy doplatila část, co mi chyběla na nájem, a i s alimenty jsme už dokázaly s dcerami nějak ten měsíc přežít. I tak to bylo s odřenýma ušima. Teď nemám příjmy z brigády ani nárok na ošetřovné. Upřímně nevím, co bude dál,“ popsala pro Lidovky.cz dvojnásobná maminka Eliška V. s tím, že po zavření školy se zvýšily doma náklady hlavně na jídlo.
Opozice společně prosazuje větší pomoc živnostníkům, navrhují zvýšení podpory o 5 tisíc |
Samoživitelky, které jsou zaměstnané, musely s dětmi zůstat doma, získaly šedesátiprocentní ošetřovné a jsou relativně zajištěné, pomineme-li fakt, že jim nezůstane mnoho. „Budu pobírat ošetřovné šest sedm tisíc, což je hodně málo. Malá je často nemocná, jezdíme po doktorech a platíme léky,“ popsala webu Lidovky.cz pokladní Veronika S., matka dvou dcer z Plzeňska.
Těžce pak vyjdou s financemi samoživitelé pracující jako OSVČ, kteří kvůli krizi mají výpadek. „U nich začala legislativní pomoc až relativně pozdě. Byli v nejistotě, nikde nemohli o nic požádat,“ říká Dana Pavlousková. Nakonec stát na OSVČ myslel i s ošetřovným a teď pomůže jednorázovou částkou 25 tisíc korun všem pracujícím na hlavní i vedlejší poměr, pokud nejsou zaměstnaní.
Úkoly bez internetu
Vedle starostí o finance se teď matky snaží suplovat i učitelský sbor. Možná dnes kdekoho překvapí, že ne každá rodina je vybavena tiskárnou nebo internetem. Příliš s tím nepočítá ani české školství, které se po zavření škol přesunulo do online výuky z domovů.
Krkonošský hoteliér opět ubytoval matky v nouzi a ‚nadělil‘ peníze. Mezi samoživitelky teď rozdá milion korun |
„Pro úkoly jezdím každé úterky a čtvrtky do školy. Nemáme televizi, wi-fi ani tiskárnu, teď mám díky kreditu internet na týden v mobilu. Paní učitelky psaly, ať se díváme na různé pořady, a úkoly se mají tisknout přes tiskárnu. Syn se má učit i přes e-learning program, ale já nemám šanci se k tomu ani připojit. S tím asi nikdo nepočítá, když všichni internet mají,“ říká Hanka M. Podobných hlasů se ozývá více, stejně jako těch, kdy rodiče úpí pod množstvím učiva, jímž teď učitelé děti zahrnují.
Matkám samoživitelkám i otcům samoživitelům v nouzi se snaží pomoci také různé neziskové organizace. Jejich prostřednictvím může rodiny finančně podpořit kdokoliv: Klub svobodných matek, Fandi mámám, Asociace neúplných rodin, projekt SOS Česko Člověka v tísni či Sbírka pro Česko - Charita ČR a další. Pro ty nejpotřebnější pak fungují podpůrné projekty jako například Potravinové banky.
