V dnešním světě uměle vytvářených značek patří jméno Saab k té menšině, jejíž charakter nemusí nikdo pracně vymýšlet. Kořeny v leteckém průmyslu, svérázný design a malý počet modelů vyráběných tvrdošíjně dlouho, to všechno tvoří pro fanoušky specifické důvody, proč se držet právě tohoto auta.
Tato legenda nyní dost možná končí; majitel, americký General Motors, firmu pustil k vodě a švédská vláda se na prosbu o záchranu tváří chladně. Že by první oběť krize mezi automobilkami? Kdepak, Saab je mnohem spíš obětí dlouhodobé neschopnosti amerických manažerů. Takových menších automobilek, jež se mohly pochlubit slušnou tradicí, v Evropě od 60. let zanikly snad desítky. Saab se jejich osudu vyhnul tak, že ho v roce 1990 koupil GM. Strategii, kterou zvolil, lze popsat jako parazitování na pověsti značky: stavěl nové modely třeba na podvozku Opelu Vectra, a snažil se je přitom prodávat jako luxusní auta. Dlouhodobě to bylo odsouzené ke krachu stejně jako ustupování odborům a technologické zaostávání, jaké GM praktikoval v Americe. Od roku 1990 vykázal Saab zisk jen v jednom jediném roce. Takhle se řídí firma?
Takže krize jen přinutila Saab splatit účet, který narůstal za dlouhá léta chybných či odkládaných rozhodnutí.
Čtěte „Saab se potápí...“ na str. 14
